O masopustu, který je na Moravě známý spíše pod pojmem fašank, se můžeme dočíst již v písemnostech z 13. století. Jedná se období od Tří králů do Popeleční středy, které je spojené s veselím, maskami a především s hodováním a možností dosyta se najíst před čtyřicetidenním půstem.
Návrat ke kořenům aneb obliba tradiční kuchyně roste
Zabíjačkové pochoutky, které k masopustnímu období neodmyslitelně patří, se stávají stále častěji lákavou inspirací pro nejlepší české šéfkuchaře. A tak jelítka, jitrničky, zabíjačková polévka, ovar, koleno či škvarky společně s tradičním sladkým pečivem nebo šibřinkami nacházejí pevné místo ve vysoké gastronomii.
„Současným trendem mezi restauracemi je návrat k tradiční české kuchyni, do které zabíjačkové pochoutky bezpochyby patří,“ říká Pavel Suchánek, majitel rezervačního systému Alakarte.cz, a dodává: „Potvrzuje to i festival Masopustní hody, který pořádáme již druhým rokem, a jehož obliba stále roste.“
Za recepty do kuchařek našich babiček
Každoročně více špičkových českých restaurací v období masopustu v rámci svých sezonních nabídek přibližuje svým zákazníkům, jaké skvosty ukrývá česká kuchyně. Často přitom sahají daleko do historie a studují recepty, podle kterých připravovaly zabíjačkové pochoutky naše babičky.
O tom ví své i Michal Váňa, zkušený šéfkuchař pražské restaurace U modré kachničky II, který mimo jiné vařil i pro švédského a norského krále: „Snažím se o jakýsi návrat ke kořenům, oprášit staré recepty a připravit jak pro našince, tak pro cizince dobrou českou kuchyni v moderních podmínkách. Prezentace takové kuchyně prostřednictvím masopustních pochoutek je výbornou příležitostí.“ Jeho masopustnímu menu vévodí vykostěné vepřové kolínko pečené na jablkách s kroupovými placičkami, zákazníci si pochutnají také na těstovinových šibřinkách plněných tvarohovou nádivkou a sypaných mákem a podlitých povidly.
