Zdravá strava je velmi nešťastně spojena s neblahým pocitem hladu. Saláty, suchary a voda. Diety a stravovací směry se kterými se potkáváme dnes a denně převážně na internetu, jsou v drtivé většině spojeny s velmi nezdravým kalorickým deficitem či extrémním přesvědčením. Podíváme-li se na takovouto dietu či stravovací směr, zjistíme, že zahrnuje například vyřazení nebo nadměrnou konzumaci určitého makronutrientu, nejčastěji sacharidů či tuků. Jiné doporučují vyřadit určitou skupinu potravin – mléčné výrobky, pečivo, maso, cukr… Pokud se ale chceme stravovat zdravě a bez nežádoucích vedlejších účinků, musíme nad tím, co je zdravé, začít přemýšlet kriticky.
Nejprve je důležité si uvědomit, že jíst zdravě není záležitost měsíce. Je to náš životní styl, je to něco, nad čím cíleně přemýšlíme a je to součást našeho života. Tím pádem je potřeba nalézt cestu ke zdravé stravě, která nás nebude přísně omezovat a budeme na ní schopni vydržet, v nejlepším případě, celý život.
1. Jídlo není nepřítel, je to spojenec.
Pravidlo míň jez a víc cvič je vlastně takovou zažitou podstatou zdravého životního stylu. Jde o vyvážení energetické bilance do bodu, kdy energetický příjem bude menší než výdej. Ovšem není raritou, že se lidé hrnou do naprostých extrémů ve formě knäckebrotu a okurky či detoxikačních programů. Uvědomme si, že jídlo v tomto případě není náš nepřítel. Jídlo a pohyb jsou našimi hlavním spojenci, bez kterých udržitelného cíle nedosáhneme. Naše tělo od nás potřebuje signál, že má na čem stavět a že nebude o hladu. Vynechávání jídel či vylučování složek stravy nikdy nebude dobrý start ke zdravému stravování. Proto dbejme na výživná jídla, která nás osvobodí od hladu a zároveň vyživí naše tělo.
2. Prozkoumejme svůj talíř.
Ať už je na řadě jakékoli jídlo dne, je třeba si zkontrolovat, zda obsahuje vše, co by mělo. Jen tak se vyhneme chutím a náhlým pocitům hladu. Vyvážený poměr sacharidů, tuků, bílkovin a vlákniny je to, co bychom měli vždy v našem talíři najít.
Největším zástupcem na talíři by měla být zelenina a ovoce v poměru asi 2:1 ve prospěch zeleniny. Jednu čtvrtinu talíře by měly tvořit zástupci obilovin – přílohy, chléb apod. – nejlépe v co nejpřirozenější formě. Celozrnné typy sacharidů nás zasytí na delší dobu, na rozdíl od rafinovaných cukrů. Druhou čtvrtinu by měly zastupovat bílkovinné zdroje – luštěniny, vejce, maso. Na bílkoviny určitě nezapomínejme, protože právě ty mají nejvyšší sytící schopnost (Hainer, 2011, s.62). Na talíři by mělo také zbýt malé místo na zdravé tuky – ořechy, ryby, oleje. (Harvard University, 2011) Každý talíř samozřejmě vypadá jinak, a ne každé jídlo obsahuje všechny zastoupené složky v uvedeném množství, ale vždy bychom měli držet v mysli toto rozložení. Knäckebrot s okurkou v tomto případě opět není na výsluní.
3. Život nekončí!
Tím, že se rozhodneme začít jíst zdravějí nekončí náš dosavadní život. Práce, rodina, povinnosti i oslavy a večírky budou pořád na programu. Proto přijměme fakt, že stoprocentní to vždy nebude, důležité ovšem je, jaký život žijeme z dlouhodobého hlediska. Pokud se od pondělka do pátku stravujeme tak, že nám tělo jen děkuje, tak koláč na sobotní oslavě nic neznamená. Pokud je náš životní styl dlouhodobě zdravý, tak po pizze u nedělního filmu se také svět nezboří. Zbytečný hlad a odepírání si všech dobrot napáchá z dlouhodobého hlediska více škody než jeden klínek pizzy ze stánku v pátek večer.
Zdravě se stravovat, nehladovět a shodit kilo nebo dvě znamená naleznout rovnováhu a přemýšlet o stravě a o těle jako o nástroji, který řídíme my, a ne on nás. Znamená to hýbat se, trénovat silnou vůli a celý proces brát jako výzvu. Dobrodružnou velkou výzvu na celý život.
Tereza Koňaříková - instagram opravdovejidlo
Reference:
- HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie, s.62. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4732-527.
- Healthy Eating Plate. Harvard T.H. Chan: School of Public Health[online]. 2011 [cit. 2019-04-26]. Dostupné z: https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/healthy-eating-plate/
