V kuchyni se bez mouky takřka nedá obejít. Dáváme ji do sladkých těst koláčů či buchet, při slaném zpracování je zase základní složkou chleba nebo rohlíků. V obchodech můžeme kromě klasické bílé mouky narazit i na špaldovou, žitnou, ječnou či rýžovou. Otázka tedy zní, která vám poslouží v kuchyni nejvíc?
Pro někoho je otázka z jakých surovin je pečivo složené, zcela zásadní. Pro řadu lidí je lépe stravitelná celozrnná mouka. Díky tomu, že se při jejím mletí zpracovává i obal zrna, není pak takový rohlík ochuzený o zdravé látky.
Klasická bílá mouka se vyrábí z vnitřní části zrna, čímž se zbavujeme látek ukrytých v obalu a klíčku, třeba nenasycených mastných kyselin. Pro lidi s intolerancí k lepku je vhodná pohanková mouka, která se hodí na sladká těsta, nebo jáhlová pro sladké i slané pečení. Pracuje se s nimi jen trochu hůř, je třeba těstu dodat více tekutin.
Od špaldy po žito
Všichni známe pšeničnou hladkou, polohrubou a hrubou mouku.
Velké oblibě se ale těší i špaldová mouka s podobnými vlastnostmi, ale více minerály a bílkovinami. Svou lehce oříškovou chutí se hodí do buchet, koláčů, cukroví či palačinek.
Vybrat si můžete i ovesnou, ječnou či žitnou – ta je považována za zdravější variantu pšeničné, protože obsahuje méně lepku. Hodí se do perníčků, domácího chleba a pečiva. Je velmi hutná, proto je lepší ji smíchat s nějakým dalším druhem mouky.
Na kynutá těsta použijte jeden díl světlé mouky na čtyři díly žitné, aby těsto správně nakynulo. Pro sladké pečení se hodí i mandlová, rýžová, kokosová, kukuřičná či cizrnová mouka.
