Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookies.
Ajax-loader

Bramborové září

První polovina září je neodmyslitelně spojena, především tedy na vesnicích, s vykopáváním brambor. Samozřejmě se v tomto období sklízí i celá úroda na polích. Co všechno, ale o této plodině víme či nevíme? V tomto článku se zaměříme na historii tohoto pokrmu, a řekneme si i pár zajímavostí, které možná nevíte.

Pravlastí brambor je Jižní Amerika, Inkové je zde pěstovali ve dvou klimaticky rozdílných oblastech. Tou první jsou vysoko položené horské pláně And v Peru a Bolívii, druhou pak nízká pobřeží úzkého Chile. Po dobytí incké říše Španěly v první polovině 16. století putovaly do Evropy kromě mnoha tun zlata a stříbra i některé exotické rostliny, mezi nimi i brambory. Prokazatelně poprvé byly podzemní hlízy v Evropě uvařeny roku 1616 na hostině, kterou pořádal francouzský král Ludvík XIII. V ostatních evropských zemích se pěstování brambor jako polní plodiny daří prosadit až v průběhu 18. století. K nám se brambory dostaly na začátku 17. století. V roce 1632 se objevují jako pochoutka na stole jihočeského velmože Viléma Slavaty. Ve větším měřítku se rozšířilo pěstování brambor teprve v hladových letech 1771 až 1772 za Marie Terezie, která jich nechala do Čech přivézt značné množství z Pruska. Na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy.

V České republice se v současné době brambory pěstují v zemědělských podnicích na výměře téměř 30 000 ha. Při průměrném výnosu 23 t/ha to znamená, že celková hrubá produkce dosahuje 700 000 t. Celková spotřeba brambor na jednoho obyvatele ročně se odhaduje na 70 kg. Z toho připadá asi 15 % na výrobky z brambor (hranolky, lupínky, kaše) a zbytek představuje spotřebu brambor „ve slupce“.

Brambory samozřejmě dělíme na varné typy podle jejich použití:

Varný typ A (barva zelená). Brambory s pevnou, lojovitou, jemnou až středně jemnou dužninou, nerozvářejí se, jsou velmi slabě moučnaté. Hodí se zejména k přípravě salátů, nejlepší jsou vařené ve slupce.

Varný typ B (barva červená). Brambory s polopevnou, mírně moučnatou dužninou jemné až hrubší struktury, příjemně vlhkou až sušší. Jedná se o typické přílohové brambory.

Varný typ C (barva modrá). Hlízy mají měkkou dužninu, která se rozváří. Hodí se na přípravu bramborové kaše a  těsta k přípravě knedlíků apod., použít je lze i na bramborák. 

Do uvedených  varných typů se pak zařazují konkrétní odrůdy. Některé jsou pro varný typ typické, některé představují přechod např. mezi varným typem A a B, ale jak již bylo řečeno, výběr podle odrůd je komplikovaný, navíc je možné použít analogii s odrůdami vína: je rozdíl mezi odrůdou vypěstovanou v různých oblastech, při různých způsobech pěstování, v jednotlivých letech atd., takže bude opravdu rozumnější zůstat u varných typů.

Fotogalerie

Michaela Komárková

12. 09. 2014


Přidat komentář

Facebook komentáře