Kdy jindy než v zimě je ten pravý čas na doplnění vitamínů, kterých má vaše tělo v tomto období největší nedostatek z celého roku. V adventním čase a předvánočním období funguje většina zaměstnaných rodičů na jakýsi záložní zdroj, který jim sice umožní připravit pro rodinu dokonalé Vánoce, ale za jakou cenu?
Jak poznáte nedostatek vitamínů v těle?
Deficit některých druhů vitamínů je obtížné na první pohled rozpoznat. Jiných si lze naopak všimnout velmi snadno. Například nedostatek vitamínu C je charakteristický častějším krvácením sliznic a jejich nepříjemným pálením. Setkat se můžete i s krvácením z nosu. Pozorovat můžete také častěji se kazící zuby. Neobvyklé zvětšení štítné žlázy, případně výskyt jejích nádorů může být projevem nedostatku jódu v potravě. Nízká hladina železa v krvi je pak spojena s chudokrevností, tedy nižším procentem krevního barviva, a projevuje se především všudypřítomnou únavou. Chybějící vápník a hořčík se projevuje až po čase v podobě osteoporózy a obecně vyšší lámavosti kostí. Při nedostatečném příjmu hořčíku a vápníku můžete ve zvýšené míře trpět křečemi, především v lýtkách. Nedostatek vitamínu D (především v zimě, kdy jej nemáme možnost přijmout ze Slunce) se projevuje oslabeným imunitním systémem a vyšší náchylností k chorobám virového i bakteriálního původu.
Začněte úpravou jídelníčku
Obvykle sahá většina lidí, při potřebě rychlého doplnění hladiny některých vitamínů, po potravinových doplňcích v podobě tablet nebo kapslí. Lidské tělo však nejefektivněji vstřebává vitamíny v jejich přirozené podobě, v jaké se vyskytují v potravě. Například železa, jehož nedostatek může mimo jiné vést k syndromu neklidných nohou, se můžete nechtěně zbavovat častým popíjením čaje. Pro jeho doplnění můžete kromě zvýšení konzumace červeného masa přidat do jídelníčku také luštěniny či sušené ovoce, skvělé jsou například meruňky nebo rozinky. Ze zeleniny je v souvislosti se železem často zmiňován špenát. Obsah tohoto prvku v něm ale není tak vysoký, mnohem vyšší je například v červené řepě, brokolici, zelí, celeru, pórku, hlávkovém salátu a bohaté jsou na něj také mořské řasy.
Jste stále unaveni? Doplňte hořčík!
Dalším důležitým prvkem, jehož hladinu lze zvýšit úpravou jídelníčku je hořčík. Obsažen je kromě kvalitní hořké
čokolády také v luštěninách, banánech, ovesných vločkách, meruňkách, ořeších a dalších semenech, ale i v některých rybách anebo třeba v bulguru.
Velmi častý je v zimě také deficit vitamínu D, který se v těle aktivuje působením slunečních paprsků. V případě tohoto vitamínu se na doporučené denní dávky asi nejsnáze dostanete výhradně konzumací potravinových doplňků, ale pomoci může i častější konzumace tučných ryb, vaječného žloutku, jater či mléka a některých tuků, například rybího.
Nezapomeňte na rovnováhu těla a ducha
Proč se v zimě cítíme obvykle hůře než v létě? Na vině je nedostatek přirozeného ultrafialového světla, které stimuluje produkci endorfinu, jež je označován také za hormon štěstí.
Špatná nálada, která se obvykle objevuje již s nastupujícím podzimem, na jaře mizí jako mávnutím kouzelného proutku. Přesto si však i v zimě můžeme pomoci k lepšímu životnímu pocitu. Věnovat se můžete například meditaci a nalézání vzájemné harmonie vašeho těla a ducha. Ponořte se například do studia indické ajurvédy, která právě na harmonii tělesné i duševní složky organismu staví své fungování. Pravidelnými meditacemi si můžete snadno zajistit snížení hladiny stresových hormonů, jako jsou například adrenalin či kortizol. Naopak hladiny hormonů pohody jako jsou serotonin, dopamin, endorfin či oxytocin se budou zvyšovat. Meditace je jedním z nejčastěji užívaných nástrojů ajurvédské medicíny, která byla nejčastěji doporučována i v dávné minulosti ke zlepšení zdravotního stavu.
