A je tady opět novinka Jany Florentýny Zatloukalové: Kuchařský zápisník pro dceru. Sledujte naše ceny. Již brzy se v omezeném množství objeví i v naší nabídce!
Co je Kuchařský zápisník?
Tento praktický doplněk ke skvělé začátečnickéKuchařce pro dceru usnadní zaznamenávánínejoblíbenějších receptů a „rodinného stříbra“.Každý si tak může snadno vytvořit svouvlastní „kuchařku pro dceru“ – a nezáleží na tom,jestli si ji chce sestavit z osvědčených receptů prosebe, nebo ji předat své dceři jako rodinný poklad avzpomínku na nezaměnitelnou chuť z dětství.
Mámin bramborový salát, nudličková polévka odbabičky, prababiččiny koláčky a čokoládová buchtakamarádky Janičky… Některé recepty jsou zkrátkamnohem cennější než ty vytržené z časopisu neboopsané z internetu. Která z nás někde v šuplíkunemá krabici nebo obálku s opravdovými poklady?Díky tomuto pomocníku jim můžete připravitdůstojný druhý život a udělat z nich součást ténejlepší kuchařky na světě – té vaší!Na stránky receptáře můžete nejen recepty psát,ale i vlepovat recepty napsané rukou vašichblízkých, fotky z vaření či rodinných oslav,zavzpomínat na kuchařské začátky i velké úspěchynebo zaznamenávat oblíbená jídla členů rodiny čidůležité události a zážitky z vlastní kuchyně i odstolu.Autorka bestselleru Kuchařky pro dceru, JanaFlorentýnaZatloukalová,doprovázíkaždoukapitolu (etudu) úvodem a receptem. Kniha jenavíc doplněna dobrými radami, jak si poradit sezákladními kuchařskými postupy, ale i jak nenaletětšpatnému receptu a jak poznat, který je dobrý.
O autorce
Jana Zatloukalová (*1975), matka čtyř dětí, bylajednou z těch dívek, které toho doma, co se týčevaření, zrovna moc nepochytily, přesto se nakonecvaření stalo jejím koníčkem. Svou kuchařkunapsala pro dcerku, která těžce onemocnělaa musela ležet v nemocnici. Z knížky původněurčené jen její dceři udělala kamarádku provšechny dívky – dcery – které, stejně jako kdysiautorka, prošly kuchyní svých matek takřkanepoznamenány.Přispívá do časopisů o vaření, provozujekuchařský blog a nedávno si otevřela BistroFlorentýna.
Všednodenní etuda
Kolik receptů na rychlé večeře potřebujete mít v zásobě, aby si nikdo nevšiml, že je opakujetestále dokola?
„Mamíííí, co bude dneska k večeři?!“Neklamná známka, že se ručička na hodinách přiblížila k šesté hodině večerní. Letmýprůzkum ledničky odhalil tři vejce a kousek tvrdého sýra. Když zalovím o dvě patra níž,možná najdu i hlávku ledového salátu. „Budou obrácené topinky!“ volám směrem, kde jsmeještě včera měli jasně rozpoznatelný dětský pokoj.Přestože se naše večery dají přirovnat k chaosu (alespoň pro náhodně příchozí), na dvě věcise mohu naprosto spolehnout: na sebe a na věčnost. Nikdo mi s tím nepomůže a zítra mě čekátotéž. A tak si hýčkám jednoduché rituály, které všem zúčastněným pomohou doputovat dopostele včas a ochotně. Poskládat děti do vany, nachystat čisté oblečení na zítřek a zajistitsběr použitého, pověsit vyprané prádlo, nasoukat děti do pyžam a seřadit je do uvítacíhovýboru pro přicházející hlavu rodiny. A zároveň a především učinit příslušné kroky, aby tov patřičnou dobu doma vonělo a bylo do čeho kousnout.Nejtěžší nebylo najít rychlou dohodu s dětmi, ale s ledničkou. Zarputile totiž odmítalakomunikovat, odpovídat na otázky a radit ohledně večerního vaření. Nejobtížnější na tomcelém totiž není doopravdy něco uvařit, ale vymyslet, co by se uvařit dalo. A tak v pondělípravidelně vařím ze zbytků jídla po víkendu, úterky máme těstovinové (ne, opravdu senebojím, že na to někdo přijde – víte, kolik je možných variací na téma těstoviny?), vestředu má hlavní roli zelenina. Nakupovat chodím jen 2x týdně a pokaždé si na to vyhradímdost času, abych si mohla v klidu vybrat z nabídky čerstvých, nikým nedehydrovaných,nezakonzervovaných, chemicky neobohacených surovin.Zatímco víkend má jen dva dny, pracovní část týdne jich má pět. Je to pět večerních jídel,která tmelí rodinu a učí děti, jak má chutnat domácí strava – to aby pak bezpečně poznaly, ažse jim někdo pokusí podstrčit ve vodě rozmíchaný a uvařený produkt chemických inženýrůz potravinového průmyslu. Škola může vaše děti naučit ledacos – vyjmenovaná i sprostáslova, velkou násobilku i deset výmluv, jak se ulít z tělocviku, ale nikdy vaše děti nenaučí, jakmá chutnat opravdové jídlo. To máte za domácí úkol vy.
