Strava běžce by měla být pestrá a vyvážená. Některé potraviny vám však po výkonu přinesou ještě o několik benefitů navíc. Co byste tedy neměli podcenit ve svém jídelníčku?
TĚSTOVINY
Běh je vytrvalostní pohyb a ten se bez zásob energie, přesněji glykogenu, neobejde. Proto by v běžeckém jídelníčku měly být kvalitní sacharidy zastoupeny hojnou měrou – a to až z pětapadesáti procent celkového příjmu.
Typickým běžeckým sacharidovým pokrmem jsou těstoviny. Když je před vámi závod delší než deset kilometrů, vyplatí se navýšit příjem sacharidů na úkor bílkovin a tuků. Řada běžců si lehce stravitelné těstoviny chystá k večeři den před startem. Nejlepší je doplnit je rajčatovou omáčkou, protože rajčata obsahují důležitý lykopen, antioxidant, který působí proti volným radikálům a pozitivně ovlivňuje regeneraci, a trochou libového kuřecího či krůtího masa.
ČERVENÁ ŘEPA
Můžete si z ní připravit šťávu (ta je ostatně nejkoncentrovanější), carpaccio s kozím sýrem a rukolou nebo rizoto či 
dokonce energetické koule. Čím je červená řepa pro běžce tak pozoruhodná? Už jednorázová konzumace pozitivně ovlivňuje výkon. Obsahuje totiž vysoké procento nitrátů, které snižují spotřebu kyslíku při zatížení, k tomu rozšiřují cévy a zvyšují tak průtok krve.
Jen pozor, řepa vás může pěkně prohnat, tak ji raději nejdřív vyzkoušejte v tréninku. Nemůžete ji vystát? Podobně vysoký obsah dusičnanů najdete i v celeru, hlávkovém salátu, rukole a špenátu. S celkovou konzumací to ovšem nepřehánějte.
BANÁN
Skvělá běžecká svačinka, a to jak po tréninku, tak před ním – včetně toho brzkého ranního. A vyjde vás podstatně levněji než jakékoli tyčinky a nápoje. Většina lidí navíc nemá s jejich trávením problémy. Jelikož ale mohou nadýmat, nejprve si jejich konzumaci vyzkoušejte v tréninku. Banán obsahuje tři přírodní cukry, proto umí dodat energii před během, zároveň díky nanejvýš střednímu glykemickému indexu příliš nerozkolísá hladinu cukru v krvi. Po tréninku zase dokáže nastartovat regenerační procesy a rychle doplnit energii. Banány jsou bohaté na řadu důležitých vitaminů a minerálů – zejména B6 a draslík, hořčík a železo. Hořčík funguje jako prevence proti svalovým křečím, podobně jako draslík se podílí na svalové činnosti.
MASO
Maso platí za nejlepší zdroj železa, protože to se z živočišných zdrojů vstřebává lépe než z rostlinných. Železo je
pro běžce jedním z nejdůležitějších prvků, je potřebné k tvorbě hemoglobinu (v krvi) a myoglobinu (ve svalech) – látek přenášejících kyslík do buněk. Jeho nedostatek může způsobit sníženou schopnost krve přenášet kyslík, a tím snižovat vytrvalostní výkon. Jelikož běžecký trénink zvyšuje nároky organismu na příjem železa, výskyt nízké hladiny železa a chudokrevnosti je u běžců velmi častý. U žen platí ohrožení nedostatkem železa ještě naléhavěji, neboť ho potřebují přijímat dvojnásobné množství než muži. Zároveň je maso kvalitním zdrojem plnohodnotných bílkovin. Ty se podílejí na tvorbě energie a jsou důležité pro regeneraci svalů.
VODA
Dehydratace má negativní dopad na výkon. Zdravý člověk by měl každý den přijmout přibližně 30 až 35 mililitrů tekutin na kilogram optimální tělesné hmotnosti. Jejich zdrojem nejsou jen nápoje, ale i potraviny. Nicméně potřeba tekutin se spolu se zvýšenou fyzickou aktivitou nebo teplým počasím zvyšuje. Pro sedmdesátikilovou ženu to znamená při běžné aktivitě denně přijmout kolem 2,5 litru tekutin. Půjde-li si ovšem zaběhat, může na pitném režimu přitlačit. Dobrou volbou je obyčejná voda, kterou můžete střídat se slabě a středně mineralizovanými vodami. Ideální je doplňovat tekutiny v průběhu celého dne a zaměřit se na pitný režim asi hodinu před během a bezprostředně po něm.
