Vzpomeňte si, kdy se vám naposledy udělalo špatně, protože jste měli strach, přepadla vás úzkost, byli jste nervózní nebo štěstím bez sebe. Mohlo to být před zkouškou, veřejným vystoupením nebo v den vaší svatby. Tehdy jste se přesvědčili o tom, že psychické napětí může ovlivnit vaše střeva a kvůli tomu i zrychlit váš krok. Vědci nyní přicházejí na to, že úzké spojení mezi střevem a mozkem je ve skutečnosti obousměrné. Tak jako nám mozek dokáže navodit pocit „motýlků v břiše“, dokáže zase střevo zklidnit nebo zalarmovat nervovou soustavu.
Když se řekne nervová soustava, pravděpodobně si představíte mozek a míchu. To je ale jen jedno
nervové centrum. Musíte vzít v úvahu i střevní (enterickou) nervovou soustavu, tu, která se nachází v zažívacím traktu. Je zajímavé, že obě nervová centra se během embryonálního vývoje vyvíjejí z téže tkáně a jsou spojena bloudivým nervem – nervem vagem. Vagus – v překladu tulák – vede z mozkového kmene do břišní dutiny a řídí řadu tělesných pochodů, které nepodléhají naší vůli. Má na starosti například zpomalování srdeční frekvence nebo regulaci trávení. Je to takový hlavní informační kanál mezi stovkami milionů neuronů střevní a centrální nervové soustavy.
Talíř místo antidepresiv
Neuronů je v našem trávicím systému tolik, že je mnozí vědci v současné době souhrnně označují jako „druhý mozek“. Tento druhý mozek nejenže ovlivňuje naše trávení, ale produkuje serotonin – známý také jako „hormon štěstí“, který hraje důležitou roli v tom, jak se cítíme.
Budete možná překvapeni, že zhruba 80–90 % celkového množství serotoninu v lidském těle vyrábějí právě nervové buňky ve střevě. Střevní nervová soustava vytváří více serotoninu než mozek. Někteří neurologové a psychiatři se proto domnívají, že změna stravování může být účinnější než léčba antidepresivy. Jinými slovy to, co si dáváme na talíř, do veliké míry ovlivňuje naši psychickou pohodu, stejně tak výkonnost. To ale není všechno.
Superhrdinové v našem střevě
Možná jste už slyšeli o společenství bakterií obývajících tlusté střevo. Pomáhají nám s trávením potravy, podporují vstřebávání živin a do velké míry ovlivňují naši imunitu – tedy schopnost bojovat s nepřátelskými patogeny, viry, bakteriemi nebo nevítanými parazity. Působí také jako jakási „druhá játra“ – jejich detoxikační schopnosti zneškodní cizorodé látky, které se dostanou do střeva. Víte ale také, že činnost vašich mikrobionálních podnájemníků je úzce spojena s funkcemi mozku?
Vyrábí a uvolňují důležité enzymy a látky nezbytné pro fungování mozku, například vitaminy a neurotransmitery. Pomáhají nám zvládat stres. Podílí se na tom, abychom dobře spali. Tlumí zánětlivé procesy v těle, které jsou společným jmenovatelem současných chronických onemocnění. Kdybychom všechny mikroorganismy obývající tlusté střevo položili na váhu, ukázala by nám kolem jednoho a půl kilogramu, tedy zhruba tolik, co váží mozek.
Jak to všechno souvisí?
Náš druhý mozek spolu s hodnými bakteriemi v našem tlustém střevě do veliké míry ovlivňují naši náladu, to, zda jsme plní elánu nebo unavení, naši schopnost soustředit se a podávat mentální výkony, naši pozornost. Vědci 
potvrzují, že správná činnost mozku na jedné straně a její poruchy na druhé jsou dány tím, co se odehrává v našem trávicím traktu. Z řady výzkumů vyplývá, že stav naší zažívací soustavy je určující pro riziko celé řady chorob, které nám do budoucna hrozí, jako jsou deprese, roztroušená skleróza, demence, obávaná Alzheimerova nemoc nebo Parkinsonova choroba.
Špatně fungující mikrobiom může být ale příčinou i méně závažných obtíží, jako jsou úporné bolesti hlavy, úzkosti, neschopnost se soustředit, chronická únava nebo třeba negativní pohled na život. Pokud se s nimi smíříme, dost zásadně si tím snižujeme kvalitu života. V dalším článku se podíváme na stravu, která vyživí střevní mikrobiom a tím dodá mozku to správné palivo.
