Lípa je jedním ze stromů, který člověk hojně využíval už od pradávna. Pod její korunou se prý urovnávají spory a rozkvétá láska. Lípa umí ztišit rozjitřenou mysl, pomáhá při nespavosti, ale opečuje i vlasy, uklidní kašel, srazí horečku nebo posílí imunitu.
Kromě lipových květů se v lidovém léčitelství využívají i pupeny, listy a plody. Pupeny se nakládají do alkoholu a vzniklá tinktura se předepisuje k léčbě nespavosti nebo ke zklidnění v náročných dnech. Zuzana Švédová ve své knize Štědrý bylinářův rok doporučuje kombinaci jedné hrsti pupenů na 500 ml 40% pálenky. Listy se sbírají v rozpuku a přidávají se do salátů. Plody lze sbírat ještě začátkem léta, v rozemleté podobě se využívaly k řešení zažívacích obtíží.
Nejširší uplatnění má ale květ, který je dobré sbírat v částečném rozvití – nenechte si tedy letos lípu odkvést. Suší
se v polostínu a při teplotě do 35 °C – správně usušený květ by si měl uchovat svou světlou barvu. Jakmile ztmavne, je znehodnocený. Lipové květy se pak přidávají do různých čajových směsí. V kombinaci s černým bezem, trnkovým květem nebo šípkem pomáhají při chřipce a dalších virózách. Spolu s mátou, puškvorcem, fenyklem a lékořicí ulevují při překyselení žaludku. Smíchané s kozlíkem lékařským a meduňkou zase uklidňují pocuchané nervy.
Bylinářka Jarmila Mandžuková doporučuje pití čaje z lipových květů i při vysokém tlaku. Díky své schopnosti ředit krev prý pomáhá předcházet i infarktu. Oslazený medem se osvědčil při léčbě kašle a zánětu průdušek u dětí, které jiné léky odmítají pozřít. Lípa je močopudná, takže se hodí mít ji v lékárničce i pro případ problémů s močovým ústrojím.
