Studie BIO potraviny byla součástí šetření výzkumné agentury GfK Praha, s.r.o., které agentura zpracovala pro Ministerstvo zemědělství ČR.
… výrobky s označením BIO kupuje jen velmi úzká skupina spotřebitelů (v české populaci je pravidelně nakupuje jen 3% zákazníků),
… čtvrtina populace výrobky BIO zná, ale kupuje je nepravidelně,
… další čtvrtina výrobky BIO zná, ale nekupuje je,
… téměř polovina spotřebitelů výrobky se značkou BIO vůbec nezná a nekupuje. Mnohem vyšší zastoupení pravidelných zákazníků BIO potravin mají ženy a respondenti s vysokoškolským vzděláním. Významně vyšší je rovněž zastoupení pravidelně nakupujících BIO potraviny ve věkovém intervalu 25 až 44 let; oproti tomu je tento poměr nižší u nejmladších a nejstarších věkových kategorií.
Nejdůležitějším zdrojem znalostí o BIO potravinách jsou podlespotřebitelů pořady v televizi (jiné než reklama), informace v prodejně, denní tisk a časopisy a reklamy výrobců či prodejců. Pro ženy je významným informačním kanálem komunikace s jejich známými.
Název BIO potravina u respondentů nejčastěji asociuje výrobky bez chemických přísad, vypěstované bez chemického hnojení a obecně zdravé, přírodní, ekologicky vypěstované potraviny. Tři procenta respondentů mají název BIO potravina spojený s cenou a tedy dražším výrobkem. Zhruba dvě procenta naopak uvedla vyloženě negativní asociace spojené s pojmem BIO – například, že jde o produkty nedobré nebo že je s touto značkou spojen jen mediální humbuk či jde o podvod.
Správnou značkou označilo BIO produkty 23 % respondentů. Téměř polovina nedokázala pro BIO produkty značku vůbec určit. Nejvíce jsou mezi dotázanými známí prodejci bio potravin (zná 22 %), výrobce či ekologického zemědělce zná jen velmi malá část respondentů (4, resp. 6 % z dotázaných).
Tolik výsledek výzkumu GFK, jehož jsem členem.
Za sebe mohu říci, že BIO kupuji od nedávna kvůli dceři, která nesmí laktózu a manželovi DIA.
Mám blízko dvě - dnes poměrně dobře zásobené prodejny, ale ceny jsou někdy opravdu takové, že nevěřím vlastní očím. Samozřejmě, platíme zde lidskou práci, která je nesrovnatelně náročnější než u normálně produkovaných potravin.
Mně však stále vrtá hlavou jiná věc...jak moc jsou tyto potraviny "BIO" a oč jsou kvalitnější?
Léta se hnojilo umělými hnojivy, dnes biozemědělci sice používají hnůj, ale neříkejte mi, že půda najednou je od chemie čistá jak slovo boží.
Když prší - na bio pole nepadá kyselý déšť? A popílek a vše ostatní ze vzduchu?
To jen jen část toho, proč BIO potravinám moc nevěřím a kupuji je jen proto, že nesmím koupit kravské mléko, ale jakési jiné a tuto prodejnu mám blízko. Jiné "bioprodukty nenakupuji", prostě nemám tu pravou důvěru a tolik financí. Vždyť jen to mléko stojí 1 litr 50 korun i více.
Prostě, aby opravdu vše bylo "čisté", museli bychom někam na jinou planetu, kde je čistá příroda.
Jenže ...když nebudem hnojit, neuživíme se.
Nedávno jsem mluvila s jedním agronomem z Jižních Čech a říkal, že za komunistů byly hrozně přísné normy a na 1 ha směli dát za rok 160 (teď nevím jaké jednotky) hnojiva. V Holandsku to bylo necelých 300 na 1 ha.
A jakou jsme si odtamtud vozili krásnou, zdravou zeleninku a chválili si. Protože tam přece nepoužívali ani umělá hnojiva ani insekticidy!