Před 20 lety založil genetik Howard-Yan Shapir firmu specializující se na semena v biokvalitě a říká, že přichází skutečná zelená revoluce. Přitom nemluví o biozemědělsví a návratu k tradičním metodám, ale genetice a jejímu využití při šlechtění rostlin. Zdaleka se nejedná jen o genetické modifikace.
Loni v září vědci představili hrubou verzi genomu kakaovníku a data dali zdarma k dispozici všem zájemcům z řad šlechtitelů nových odrůd, kterým znalost genů umožní efektivněji vyvíjet odrůdy šité na míru podmínkám dané oblasti. Odolají suchu i škůdcům, budou více plodit a jejich boby budou mít vyšší obsah kakaového másla. Dnes se v západní Africe sklidí z 1 hektaru 400 kilo kakaových bobů. Shapiro věří, že za 15 let to může být až 2000 kilo. V roce 2002 se vědcům podařilo podobně zmapovat rýži, později vinnou révu, papáju, okurku, kukuřici a čirok, loni to byla sója a jabloň. Další projekty jsou v běhu. Nejtěžším úkolem je takto přečíst genom pšenice, na čemž se podílí tým z olomoucké Laboratoře molekulární cytogeniky a cytometrie Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Doležela. Nové znalosti genomu se přitom nemusí využívat jen pro metody pracující s geneticky modifikovanými organismy (GMO), ale hodí se i při využití tradičních technik šlechtění. Třeba při křížení různých odrůd. Jenže znalost čtení DNA a cílené zasahování do něj naráží v Evropě na veliký odpor. Genetické modifikace umožňují vložit do DNA gen, který chceme plodině dodat. Například odolnost proti škůdcům, hmyzu, herbicidům, suchu nebo mrazu. Zvýší se tak výnosy, případně poklesne spotřeba vody pro zavlažování nebo chemikálií k ošetření polí.
Lze také zvýšit nutriční hodnoty plodin nebo vylepšit vlastnosti rostlin využívaných k výrobě biopaliv. V roce 2009 se GM plodiny ve světě pěstovaly na 134 milionech hektarů. Na EU připadlo jen 92 tisíc hektarů. Evropané se genetických modifikací bojí. Téměř všude je už postoj ke GMO úplně jiný. Lidé se obávají něčeho, o čem jim chybějí i ty nejzákladnější informace. Podle průzkumu asi 20% občanů EU (a 26% si není jisto) věří, že konzumací GM plodin se změní jejich vlastní geny, přestože něco takového je naprostý nesmysl. Pouze 41% Evropanů ví, že i přirozené, nemodifikované rajče obsahuje geny.
Značná část obav z genetických modifikací je založena na iracionálním strachu z neznámého. Lidé se bojí zmutovaného jídla, aniž tuší, že mutace jsou hybnou silou přirozeného vývoje a zmutovaný je každý organismus od bakterie po člověka. Neznamená to, že se zaváděním geneticky modifikovaných plodin do zemědělství nejsou spojena žádná rizika. Nejde ani tak o lidské zdraví, tam jsou nebezpečí spíše hypotetická. Závažnější jsou argumenty upozorňující na možné negativní dopady na životní prostředí. V některých případech může GMO vytlačit původní druh, narušit potravní řetězec nebo křehkou přirozenou rovnováhu v prostředí a způsobit nepředvídané škody, varuje výkonný ředitel Greenpeace ČR, Čestmír Hrdinka. Vedle obav o životní prostředí, Greenpeace varuje i před dopadem na zemědělce. GM plodiny a potraviny slouží především nadnárodním firmám k jejich ziskům. Firmy si osivo patentují a farmáři si nesmějí nechat část úrody, tudíž musí každý rok nakupovat nové osivo. Trh se základními potravinovými surovinami se soustřeďuje do rukou stále menšího množství velikých firem. „Absolutní bezpečnost je něco jako kámen mudrců. Neexistuje,“ říká Jaroslav Drobník, spoluautor Bílé knihy. Nepopírá, že rizika existují, brání se však plošnému odmítání genetických modifikací a nabádá, aby se k ní přistupovalo stejně, jako k jakékoliv jiné technologii. Vždy je třeba zvážit výhody a nevýhody všech alternativ a zvolit to nejlepší řešení. Za pravdu mu dává i loňská obsáhlá analýza Generálního direktorátu pro výzkum a inovace Evopské komise, v níž se píše: " Hlavní závěr, který lze učinit na základě více než 130 výzkumných projektů pokrývajících období 25 let a zahrnujících údaje od více než 500 nezávislých vědeckých týmů je, že GMO nejsou samy o sobě riskantnější než konvenční technologie šlechtění rostlin.
Zdroj článku: časopis d-test
Zdroj fotografií: BioLib.cz, kakao.wbs.cz
Pro potřeby sRecepty.CZ vypracovala administrátorka Daniela
