Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookies.
Ajax-loader

Biozázraky na počkání?

Před 20 lety založil genetik Howard-Yan Shapir firmu specializující se na semena v biokvalitě a říká, že přichází skutečná zelená revoluce. Přitom nemluví o biozemědělsví a návratu k tradičním metodám, ale genetice a jejímu využití při šlechtění rostlin. Zdaleka se nejedná jen o genetické modifikace.

57713_mediumLoni v září vědci představili hrubou verzi genomu kakaovníku a data dali zdarma k dispozici všem zájemcům z řad šlechtitelů nových odrůd, kterým znalost genů umožní efektivněji vyvíjet odrůdy šité na míru podmínkám dané oblasti. Odolají suchu i škůdcům, budou více plodit a jejich boby budou mít vyšší obsah kakaového másla. Dnes se v západní Africe sklidí z 1 hektaru 400 kilo kakaových bobů. Shapiro věří, že za 15 let to může být až 2000 kilo. V roce 2002 se vědcům podařilo podobně zmapovat rýži, později vinnou révu, papáju, okurku, kukuřici a čirok, loni to byla sója a jabloň. Další projekty jsou v běhu. Nejtěžším úkolem je takto přečíst genom pšenice, na čemž se podílí tým z olomoucké Laboratoře molekulární cytogeniky a cytometrie Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Doležela. Nové znalosti genomu se přitom nemusí využívat jen pro metody pracující s geneticky modifikovanými organismy (GMO), ale hodí se i při využití tradičních technik šlechtění. Třeba při křížení různých odrůd. Jenže znalost čtení DNA a cílené zasahování do něj naráží v Evropě na veliký odpor. Genetické modifikace umožňují vložit do DNA gen, který chceme plodině dodat. Například odolnost proti škůdcům, hmyzu, herbicidům, suchu nebo mrazu. Zvýší se tak výnosy, případně poklesne spotřeba vody pro zavlažování nebo chemikálií k ošetření polí.

57714_mediumLze také zvýšit nutriční hodnoty plodin nebo vylepšit vlastnosti rostlin využívaných k výrobě biopaliv. V roce 2009 se GM plodiny ve světě pěstovaly na 134 milionech hektarů. Na EU připadlo jen 92 tisíc hektarů. Evropané se genetických modifikací bojí. Téměř všude je už postoj ke GMO úplně jiný. Lidé se obávají něčeho, o čem jim chybějí i ty nejzákladnější informace. Podle průzkumu asi 20% občanů EU (a 26% si není jisto) věří, že konzumací GM plodin se změní jejich vlastní geny, přestože něco takového je naprostý nesmysl. Pouze 41% Evropanů ví, že i přirozené, nemodifikované rajče obsahuje geny.

Značná část obav z genetických modifikací je založena na iracionálním strachu z neznámého. Lidé se bojí zmutovaného jídla, aniž tuší, že mutace jsou hybnou silou přirozeného vývoje a zmutovaný je každý organismus od bakterie po člověka. Neznamená to, že se zaváděním geneticky modifikovaných plodin do zemědělství nejsou spojena žádná rizika. Nejde ani tak o lidské zdraví, tam jsou nebezpečí spíše hypotetická. Závažnější jsou argumenty upozorňující na možné negativní dopady na životní prostředí. V některých případech může GMO vytlačit původní druh, narušit potravní řetězec nebo křehkou přirozenou rovnováhu v prostředí a způsobit nepředvídané škody, varuje výkonný ředitel Greenpeace ČR, Čestmír Hrdinka. Vedle obav o životní prostředí, Greenpeace varuje i před dopadem na zemědělce. GM plodiny a potraviny slouží především nadnárodním firmám k jejich ziskům. Firmy si osivo patentují a farmáři si nesmějí nechat část úrody, tudíž musí každý rok nakupovat nové osivo. Trh se základními potravinovými surovinami se soustřeďuje do rukou stále menšího množství velikých firem. „Absolutní bezpečnost je něco jako kámen mudrců. Neexistuje,“ říká Jaroslav Drobník, spoluautor Bílé knihy. Nepopírá, že rizika existují, brání se však plošnému odmítání genetických modifikací a nabádá, aby se k ní přistupovalo stejně, jako k jakékoliv jiné technologii. Vždy je třeba zvážit výhody a nevýhody všech alternativ a zvolit to nejlepší řešení. Za pravdu mu dává i loňská obsáhlá analýza Generálního direktorátu pro výzkum  a inovace Evopské komise, v níž se píše: " Hlavní závěr, který lze učinit na základě více než 130 výzkumných projektů pokrývajících období 25 let a zahrnujících údaje od více než 500 nezávislých vědeckých týmů je, že GMO nejsou samy o sobě riskantnější než konvenční technologie šlechtění rostlin.

Zdroj článku: časopis d-test

Zdroj fotografií: BioLib.czkakao.wbs.cz

Pro potřeby sRecepty.CZ vypracovala administrátorka Daniela

Fotogalerie

Šéfredaktor

20. 04. 2011

Jak na kynuté těsto

Jak na kynuté těsto

Každý z nás má oblíbené různé druhy dobrot, někdo snídá koblihy, croissanty, makový či jiný závin nebo obyč...
Salátové zálivky

Salátové zálivky

Právě začíná a bude pokračovat sezóna mladé a čerstvé zeleniny, která obsahuje vitamíny a nerostné látky a...
Zahušťování omáček

Zahušťování omáček

Pokud se zahušťování omáček provádí hladkou moukou, prováděla jsem to takto: po staru - mouku jsem v hrníč...
Objevte batáty

Objevte batáty

Ačkoli se hlízy batátů objevily v Evropě dříve než brambory, nijak zvláštní oblibě se netěší. Dnes se spíše...
Jak snadno oloupat rajčata

Jak snadno oloupat rajčata

Znáte to - spousta receptů počítá s rajčetem a spousta z nich trvá na tom, aby to bylo rajče bez slupky. Ta...
Jak na kynuté těsto

Jak na kynuté těsto

Každý z nás má oblíbené různé druhy dobrot, někdo snídá koblihy, croissanty, makový či jiný závin nebo obyč...
Salátové zálivky

Salátové zálivky

Právě začíná a bude pokračovat sezóna mladé a čerstvé zeleniny, která obsahuje vitamíny a nerostné látky a...
Objevte batáty

Objevte batáty

Ačkoli se hlízy batátů objevily v Evropě dříve než brambory, nijak zvláštní oblibě se netěší. Dnes se spíše...
Výživa dětí po 2. roce života

Výživa dětí po 2. roce života

Děti po druhém roce života rostou pomaleji než kojenci, zároveň tedy relativně  klesá potřeba jídla, někdy ...
Velikonoce a tradiční pokrmy

Velikonoce a tradiční pokrmy

Velikonoce jsou původně svátkem pohanským. Pohané slavili jarní rovnodennost a probuzení veškeré přírody po...

Přidat komentář

Facebook komentáře