Správné a dobré koření dodá většině připravovaných pokrmů chuť a jistě není pochyb o tom, že se tak činilo již odedávna. Jeho používání však vždy omezovala jeho dostupnost, týkající se zvláště exotického koření dováženého z různých koutů světa. Ale kuchaři a kuchařky si vždy poradí a proto se co nejvíce využívalo bylin z místních zdrojů. Některé z těchto bylinek pro ochucení si můžeme pro vlastní použití vypěstovat i dnes.
Kořenící bylinky
Kořenících bylinek je celá řada. Ten, kdo má vlastní zahrádku s bylinkovým záhonem, má nespornou výhodu. Pro ty, kdo ji nemají, nabízí dnes některá vybraná zahradnictví a obchodní střediska předpěstované rostliny, které můžeme nechat dorůst na balkoně nebo na okenním parapetu a tímto způsobem si tak zajistit možnost je při vaření do nejrůznějších jídel používat.
Druhy kořenících bylinek
K dopěstování a používání ve vlastní kuchyni si můžeme vybrat například následující bylinky :
Libeček
Libeček je aromatická vyšší vytrvalá rostlina. Její listy se dost nápadně podobají listům celeru. Při pěstování potřebuje vlhkost a spíše polostín. Má i několik lidových názvů, například vopych nebo mladší a známější název mágovka, odvozený z vůně a chuti libečku, které připomínají polévkové koření. Kromě chuti a vůně libeček obsahuje vitamíny, pryskyřičné látky, kyseliny a enzymy. Z libečku se využívá hlavně nať, kterou se koření především polévky. Mimo polévky se používá při vaření brambor, při přípravě jídel z mletého masa a do omáček. Libeček působí i jako léčivá rostlina při trávicích obtížích. Přednostně se libeček používá čerstvý, ale na období mimo hlavní vegetační období jej lze velmi dobře sušit.
Bazalka
U bazalky se ke kořenění používají listy, které se chutí podobají hřebíčku. Bazalka je jednoletá teplomilná rostlina, která při pěstování potřebuje slunce a chráněnou polohu. Z těchto důvodů je v Evropě více rozšířena ve Středozemí, kde plní podobnou funkci jako u nás majoránka. Z těchto důvodů se objevuje především v italských receptech na omáčky k těstovinám, v pokrmech s rajčaty a při kořenění pizzy. Kromě toho se lístky bazalky využívají při kořenění omáček nebo polévek. Mohou se přidávat i do masitých jídel nebo luštěnin nebo pro okořenění některých nálevů při konzervaci zeleniny. Tak jako většina těchto bylinek může i bazalka sloužit jako léčivá rostlina při zažívacích obtížích. I bazalka se dobře suší, takže přebytek si můžeme na zimu usušit na stinném místě nebo v sušičce.
Saturejka
Saturejka je jednoletá bylina, která se pro domácí využití dá pěstovat i v kořenáči nebo truhlíku. Pěstuje se podobným způsobem jako majoránka, nať se začíná odřezávat a používat v době nakvétání. Příjemně voní a má palčivou kořenitou chuť. Právě pro svoji chuť a vůni se sušené i čerstvé listy používají místo pepře. V kuchyni se doporučuje do všech jídel, která způsobují nadýmání. Proto je vhodná do luštěninových a dalších polévek, při přípravě mletých mas, zapékaných pokrmů nebo slaných pomazánek. Využít saturejku je možné i při nakládání okurek, do uzenin, omáček nebo ke zvěřině. Saturejka je součástí oblíbené směsi koření z balkánské kuchyně s názvem čubrica, kterou velmi dobře známe i u nás.
Tymián
Tymián je vytrvalá bylinka, která má mnoho odrůd. Její domov je v Jižní Evropě a Středozemí, kde je nepostradatelným kořením pro svoji chuť a vůni. U nás tymián velmi dobře známe ze směsi provensálského koření. Ale používal se i samostatně už dávno také v české kuchyni. Kořenily se s ním omáčky, především pak rajská omáčka, polévky, zvěřina, drůbež a nádivky do drůbeže. Přidává se také do různých protlaků ze zeleniny, především domácích protlaků a kečupů z rajčat. Tymián je nejen důležitým kořením využívaným v kuchyni, ale svými dezinfekčními účinky také léčivkou při zažívacích obtížích.
Zdroj: AZ-recepty.cz
