Lidstvo už odpradávna bylo fascinováno magickou silou otevřeného ohně. Tato skutečnost zůstává v lidských duších zakódována dodnes. Dříve bylo použití ohně pro přípravu pokrmů jediným, tedy nutným způsobem. V současné době se příprava pokrmů na ohni stala spíše společenskou záležitostí a svým způsobem i jistým únikem od starostí pracovních i starostí všedních dní. Při grilování se mysl uklidní, sálající teplo navodí příjemný pocit svobody. I přes náročnější a o poznání zdlouhavější přípravu na grilech na dřevěné uhlí se grilování stalo vyhledávanou zálibou, kterou zvládnou i méně zkušení.
Abychom mohli začít je třeba si opatřit :
- Kvalitní kotlový gril na dřevěné uhlí v dostatečné velikosti, abychom mohli vyzkoušet různé metody grilování. Do grilů malých rozměrů se leckdy nevejde speciální příslušenství nabízené výrobci. Proto je dobré si při koupi grilu zjistit další možnosti.
- Zapalovací komín, někdy nabízený prodejci pod názvem milíř, jeho způsob využití spočívá ve snadném rozpálení dřevěného uhlí nebo briket.
- Tuhý podpalovač, tekuté podpalovače jsou většinou vyrobené z ropy. Lepší je použít tuhý lihový podpalovač nebo ekologické kostky lisované ze zbytků dřeva.
-
V neposlední řadě zapalovač nebo sirky.
Místo pro gril musíme vybrat vždy tak, aby se během grilování nemohl převrátit a způsobit škody.
Dvě základní metody grilování jsou – metoda přímého a metoda nepřímého grilování. Základní rozdíl mezi uvedenými metodami je v uspořádání paliva na palivovém roštu. Metoda přímého grilování spočívá v uložení paliva na střed grilu a grilování masa přímo nad žárem. Ke grilování tímto způsobem jsou steaky vepřové, kuřecí i hovězí, jehněčí, ale též i naporcované filety z ryb.
U metody nepřímého grilování ukládáme palivo na palivový rošt po stranách grilu a uprostřed ponecháme volný prostor. Maso ukládáme do středu grilovacího roštu, s tím rozdílem, že maso se bude připravovat podstatně pomaleji. To oceníme hlavně při grilování větších kusů masa jako je např. kýta, svíčková, celé ryby nebo rozličné druhy drůbeže. U těchto pokrmů je doba přípravy delší, způsobem nepřímého grilování dosáhneme toho, že pečeně nebude napovrch přepečené a uvnitř syrové. U přípravy celých kusů je výhodné použít pro zjištění vnitřní teploty vhodnou grilovací termosondu.
U obou metod grilování lze ještě pokrm příjemně doudit a to tak, že na žhavé uhlíky přihodíme namočené dřevěné štěpky (třešeň, jabloň, pekanový ořech atd.). Tyto štěpky lze položit též na grilovací rošt přímo k pokrmům.
Správnou teplotu v grilech na dřevěné uhlí jednoduše zjistíme pohledem na integrovaný teploměr. V případě, že máme gril bez teploměru, existuje velmi jednoduché a levné řešení pomocí ruky. Víko grilu odklopíme a ruku natáhneme nad střed grilu ve výši přibližně 12 cm nad grilovací rošt. Jestliže ruku odtáhneme, než napočítáme do 4 (230-290 °C), je v grilu silný žár, výdrž 5-7 sekund značí v grilu střední žár (175-230 °C), pokud začne ruka pálit po 8-10 sekundách, je rozpálení grilu mírné (120-175 °C). Při této zkoušce je však nutné dbát opatrnosti a nenechat ruku u zdroje tepla až do chvíle, kdy bude bolet.
Výhody:
- u kotlových grilů je viditelná hra ohně a světla
- pokrmy připravené na dřevěném uhlí mají svou nezaměnitelnou chuť
- gril lze snadno použít i k uzení
- u grilu lze dosáhnout rychle i vyšších teplot
Nevýhody:
- potřebný delší čas na přípravu a rozpálení
- zbytkový popel po grilování
- postupně s vyhořívajícím palivem klesá teplota, nutné častěji přikládat
-
gril musíme častěji kontrolovat
fialka 15. 02. 2013, 18:31
Šéfredaktor 18. 02. 2013, 09:20