Kokosové mléko není mléko. Podívejte se jak vzniká

Bílý nápoj z plodů exotické palmy vlastně není mléko, protože nepochází od savců. Není to ani tekutina šplouchající uvnitř ořechu. Co je kokosové mléko a jak vzniká?
Kokosová palma je pro řadu států základní plodinou, z níž se získává celá řada výrobků. Některé zůstávají v zemích svého původu, jiné míří do celého světa – jako třeba kokosové mléko, které tradičně patří k přípravě asijských pokrmů a v posledních letech je oblíbené také ve sladké kuchyni. 
Vyrábí se ze zralých kokosů. Po rozlousknutí, oloupání a očištění se bílá ‚dužina‘ nakrouhá na drobnější části. Z té se lisováním oddělí olej. Pak se přidá voda a extrahuje se bílá tekutina – kokosové mléko, které se vždy pasterizuje. 
Další postupy se různí podle výrobce. Následovat může homogenizace a/nebo přidání emulgátorů. Oboje má zabránit tomu, aby se kokosové mléko oddělilo na dvě složky: vodu a tuk. Z chemického hlediska je kokosové mléko emulzí oleje ve vodě a výrobci, i když endosperm kokosu obsahuje proteiny, které fungují jako přirozené emulgátory, se mohou snažit proti oddělování pojistit.
Pokud koupíte výrobek bez ‚éček‘, pro jistotu konzervu kokosového mléka před použitím pořádně protřepte. Oddělování tuku a vody lze i využít - uložit konzervu do chladu a posléze ztuhlou tukovou ‚zátku‘ našlehat jako šlehačku nebo použít do cukrářských krémů.
Kromě emulgátorů můžeme najít ve složení i stabilizátory a zahušťovadla: těm doporučujeme se při nákupu spíše vyhnout. Následuje plnění, balení a ultravysoký ohřev, který výrobku zaručí dlouhou životnost. Datum spotřeby udává většina firem až dva roky. Nápoj se po této době patrně viditelně nezkazí, nemusí však mít stejné senzorické vlastnosti, může například hnědnout.
Domácí kokosové mléko
Domácí výroba kokosového mléka, která je běžná třeba v Indii, je té průmyslové podobná, jen se děje v primitivnějších podmínkách: nakrouhaný kokos se pomele s vodou a pak se vymačkává tekutina. Čerstvý kokos se někdy v domácnostech extrahuje dvakrát i třikrát – na první krémovou verzi a další, vodnatější, které se používají třeba na dušení zeleniny. Na rozdíl od průmyslového podléhá domácí kokosové mléko rychlé zkáze a musí se uchovávat v chladu.
Více tuku, více chuti
Kokosové mléko, jaké koupíme v konzervě nebo kartonu, obsahuje kolem 10 % tuku. Na pultech se objevuje i verze ‚light‘ s pouhými 5 %, což znamená, že výrobce přidal více vody a produkt připomíná zmíněné vodnaté mléko. Nečekejte od něj však příliš chuti: ta se koncentruje právě v tuku.