Krtkův dort - příběh

Docela jsem se po létech pobavila a to již podruhé na stejné téma, možná se na smrtelné posteli pobavím potřetí, ale nostalgie přibývá...

Bylo to v Praze v r. 1998. Jezdila jsem kolem jedné cukrárny a moje, tehdy 14letá dcera milovala zvířátka z marcipánu. Občas jsem na té stanici nastupovala a nějaké jí v blízké cukrárně zakoupila - tam měli zvlášť vydařené kusy, ale některé jsem ani takovému dítěti nemohla koupit!  Ale měli výběr a výborně chutnaly.

Tehdy jsem si vybrala k cestě domů právě tuto stanici autobusu a zaběhla do cukrárny. No, Krtka jsem tu tedy  ještě neviděla!  Že on má premiéru?

Byla to doba  "Krtková".

Začal se vyrábět Krtkův dort v prášku,  rychle dosáhl všeobecné obliby  a popularity pro svoji jednoduchou přípravu , kterou svedly i starší děti a dcera ho milovala  a uměla si ho i připravit, tehdy jsem skutečně časem neoplývala, což mi bylo ovšem finančně dostatečně nahrazeno, ráda na ty doby vzpomínám, jen tahle krásná etapa vývoje dětí mi pár let unikla. Lituji toho trochu dodnes...

Přišla jsem domů a na stolku stál Krtkův dort... vyvalila jsem oči  a otevřela ústa!

Dcera nechápavě koukala, vždyť ho nedělala poprvé a tak zle zas nevypadá, div se neurazila. Tak jsem z kabelky vytáhla Krtečka a posadila za všeobecného veselí na dort.

Že by telepatie?

A dnes jsem náhodou cosi hledala a narazila na foto. Zamáčkla jsem slzu a podělila se o svůj zážitek hned s vámi.

Krtkům zdar a marcipánovým zvlášť !!!

Roxana