Majoránka je všeobecně známé a oblíbené koření. Těžko si bez ní dokážeme představit některé pokrmy, jako například bramboráky, gulášovou polévku, bramboračku nebo různé nádivky a klasické pochoutky domácí zabíjačky.
Odkud pochází?
Majoránka je prastará léčivá rostlina a pěstovali ji už staří Egypťané. Původem je z Přední Asie a jižní Evropy. K nám se dostala údajně z Jeruzaléma za křižáckých válek a od 16. století se používá jak v kuchyni, tak v léčitelství. U nás není schopna přečkat zimu, proto se pěstuje jako letnička, to znamená, že se každý rok znovu vysévá.
Léčivé účinky
Majoránka je velice účinná na průjmy, pomáhá při nadýmání a zklidňuje zažívání. Odstraňuje křeče, působí proti nachlazení, neurózám a bolesti hlavy. Užívá se při rozčilení, stresech, nespavosti, migréně a pocitech slabosti. Doporučuje se také do koupelí - posiluje totiž nervový systém. Majoránková mast urychluje hojení ran. Ocení ji také kojící matky, protože majoránka podporuje tvorbu mateřského mléka.
Využití v kuchyni
Jelikož majoránka neztrácí své aroma, je v kuchyni využívána jak čerstvá, tak sušená. Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel. Jak už bylo řečeno, je nezbytnou přísadou zabíjačkových pokrmů, bramboráků a zeleninových polévek. Díky svému blahodárnému působení na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí nebo jiných tučných jídel. Velmi dobře se hodí také do zeleninových nebo vaječných salátů a to především v kombinaci s tymiánem.
Pěstování majoránky
Protože je to nenáročná bylinka, lze ji velice úspěšně pěstovat nejenom na záhonech, ale také v květináči na parapetu nebo třeba na balkóně. Potřebuje jenom dostatek světla, vody a místo chráněné před větrem. Majoránka se košatí do šířky, proto jí dopřejeme potřebný prostor. Pokud ji budeme pěstovat za oknem, vydrží nám až do jara. Budeme tak mít přísun čerstvých vitamínů, které jsou samozřejmě daleko kvalitnější než ty sušené.
