Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookies.
Ajax-loader

O domluvě

A zase jsme u otázky, co bude k obědu? Dlouho prý nebyli knedlíky,což mně nevadí, ovšem můj muž strádá a volá po nápravě. Do omáčky se mi zrovna moc nechtělo a u nás v krámku zrovna byla docela pěkná uzená žebírka a já je koupila a vařila. Co teď s tím? No nakonec to dobře dopadlo. Nemusela jsem se dělat s omáčkou a knedlíky přeci byly. Vzpoměla jsem si na to, že manžel má rád špenát, tak byl špenát, knedlíky a žebírka jsem obrala, opekla a holt měl uzené drobet na kousky, ale byl spokojený. A to je hlavní. Den předtím jsme grilovali a zbylo maso, tak jsme k němu udělali bramborovou kaši a dali do piksel a máme oběd do práce, který zase chutná mě. Inu vyhovět se dá, když se chce. Je to jen o domluvě.

27. 06. 2010


Přidat komentář
Ajaja
U nás v poslední době domluva končí tak, že na otázku "Co mám uvařit, nač máš chuť?" mi manžel zpravidla odpoví "No něco bych si dal" :-))) Takže už se ptám jen formálně a vařím dle svého jazýčku...

Ajaja 28. 06. 2010, 18:01

Thumb
To já zatím ještě dám, či dbám na jeho přání.

04. 07. 2010, 06:31

Ajaja
No ale to já přece taky - z jeho odpovědi plyne "neobtěžuj a uvař něco, co mi chutná..."...:-)))

Ajaja 06. 07. 2010, 17:00

Facebook komentáře