Protože se stále častěji setkáváme s alternativami k mléčným výrobkům, přinášíme vám několik tipů, jak je rozpoznat od poctivých produktů zhotovených z mléka.
.jpg)
Pokud výrobce při zpracování mléka nahradí některou základní složku mléka jinou nemléčnou složkou, musí o tom spotřebitele náležitě informovat na deklaracích výrobku. Daný produkt nesmí již označit vyhrazeným termínem pro mléčné výrobky.
„Použité způsoby označování nás nesmějí uvádět v omyl. Hlavně pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, identitu, vlastnosti, složení množství, trvanlivost, původ nebo vznik, způsob výroby či získávání,“ objasňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus.
Podle platné legislativy by měly být analogové výrobky prodávány odděleně od mléčných výrobků nebo alespoň regály s nimi náležitě označeny. Chyb se ale často dopouští obchodníci při podpoře prodeje, např. v letákových akcích.
„Jihočeské „AB“ není máslo, ale směsný roztíratelný tuk. „Javor“ není tavený sýr, protože obsahuje rostlinný tuk. Použitý název „Másličko“ u směsného roztíratelného tuku je lživý a klamavý,“ uvádí vše na pravou míru odborník.
Taktéž například produkty Vintíř, Rodinka, Hit nejsou tavenými sýry, protože výrobky obsahují nemléčnou složku - rostlinný tuk. „Jsou to tedy analogové produkty, které se mohou označit pouze jako „tavený výrobek“, „potravinářský tavený výrobek“, „tavené plátky“ či „tavený krém“. V zásadě se tedy nesmí použít vyhrazený mléčný termín „sýr“ nebo „sýrový“.“
Další příklady analogových produktů
- ZLATÁ HANÁ - směsný roztíratelný tuk, nezavádějící název a správné značení.
- DVORECKÝ EIDAM - tepelně zpracovaný výrobek se sýrem na smažení (s rostlinným tukem), chybný (a dominantní) název „Eidam“ má zmást spotřebitele, že se jedná o sýr.
- LIDOVÝ SMAŽÁK - předsmažený potravinový výrobek, název se slangovým označením „Smažák“ má evokovat „sýr“, deklarace uvedené na produktu jsou ale správné.
Kdo nemáte rádi žádné alternativy, jak vůbec poznáte kvalitní mléčné výrobky?
- Zakoupíte-li české mléčné výrobky, máte jistotu, že jste koupili kvalitní produkty.
- Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.
- Český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu.
- Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje skutečnost, že výrobek byl vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu.
- České mlékárny jsou pod přísným dozorem Státní veterinární správy.
- Kupujte vždy výrobky s nevyčerpanou dobou minimální trvanlivosti, resp. dobou spotřeby.
- Mléčné výrobky nakupujte raději v „kamenných obchodech“, a to vždy v chlazeném úseku (výjimkou je pouze trvanlivé, sušené a kondenzované mléko). V případě nákupu na farmářských, popř. jiných trzích, opět kupujte mléčné výrobky výlučně chlazené.
- Teplota pro úchovu a prodej mléčných výrobků musí být 4 – 8 °C.
Pokud kupujete zahraniční výrobky, postupujte následovně. „Vybírejte zboží od renomovaných výrobců. Ve všech případech nákupu dovozových výrobků je třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží,“ uzavírá Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského.
Více na http://bileminus.cz/
.jpg?1361875860)
