Po dlouhé zimě potřebuje naše tělo nasbírat ztracené minerály a vitaminy. Skvělou volbu pro své zdraví proto uděláte, když do svého jídelníčku zařadíte ředkvičky. Jejich sílu využívaly už naše prababičky a významnou roli hrají i například v tradiční čínské medicíně.
Co je na ředkvičkách vůbec nejlepší, je jejich snadné pěstování a to, že je z hlíny vytahujeme jako vůbec první zeleninu na jaře. Tu radost, když si s hrdostí přinesete něco ze zahrádky, jen tak nezapomenete. Právě ředkvičky bývají první pěstitelskou zkušeností dětí, které si na nich mohou vyzkoušet své zahradnické dovednosti. Barva samotných ředkviček je navíc tak pozitivní, že jim nejde odolat. O to víc si je pak vychutnají, když je objeví na chlebu nebo v pomazánce.
Ředkvička jako mocný lék na všechno 
Ředkvičky obsahují velké množství vitaminu C, kyselinu listovou i notnou dávku vlákniny a draslíku. Podporují peristaltiku střev a působí proti vzniku ledvinových kamenů. Můžeme jim připsat také pomoc při uvolňování hlenu z horních cest dýchacích nebo při snižování cholesterolu. Je dobré je mít po ruce i v období nachlazení, protože pomáhají potlačovat infekce. Tyto červeno-bílé kuličky jsou mimo jiné také plné vody a mají nízký obsah kalorií, takže po nich sáhněte, pokud hodláte podstoupit odlehčení a redukční dietu, navíc vám napomůžou k udržení dostatečné hydratace během dne.
Pomoc proti plísním a bakteriím
To, co je pro ředkvičky opravdu typické, je jejich palčivá až štiplavá chuť. Příčinou této chuti je obsah hořčičných olejů a silic. Konkrétně se jedná o látky nazývané glukosinoláty. Tyto látky jsou přirozeně obsažené v zelenině čeledi brukvovitých. Jakmile se do ředkvičky zakousneme, glukosinoláty se spojí s enzymem myrosinázou, vznikne látková reakce a my ucítíme na jazyku onu známou štiplavou chuť. Tato štiplavost pro nás je ale velmi pozitivní, stimuluje totiž tvorbu trávicích enzymů, a podporuje tak trávení potravy a omezuje množení škodlivých bakterií a plísní v trávicím traktu. Zabraňují tak průjmům, žaludečním potížím a nadýmání. Fungují tedy vlastně trochu jako čisticí prostředek trávicího ústrojí. Ani s ředkvičkami se to ale nesmí přehnat. Pokud byste jich jedli velké množství pravidelně každý den, mohla by se právě díky těmto enzymům narušit funkce štítné žlázy.
Připravte si nejen sálat, ale i polévku
Došli jste do bodu, že máte bohatou úrodu ředkviček a nyní přemýšlíte, co s nimi? Ředkvičky na chleba nebo do pomazánek zná snad každý. Nebojte se ale popustit uzdu své fantazii a vymyslet z nich i poněkud netradiční pokrm. Co takhle zkusit ředkvičkovou polévku? Ředkvičky nakrájíte na kostičky, osmahnete na troše oleje a zaprášíte hladkou moukou. Poté do hrnce přidáte vajíčka, která osmahnete spolu s ředkvičkami – vzniknou vám tím vlastně taková míchaná vajíčka, která zalijete zeleninovým nebo kuřecím vývarem a necháte vše ještě povařit. Polévka se podává s krutony a čerstvými bylinkami. Taková ideální jarní polévka, která si vás svou chutí získá.
