Správný pitný režim je stejně důležitý jako zdravá strava. Jídlo i pití jdou ruku v ruce a jedno bez druhého zkrátka nemůže dobře fungovat.
Často slýcháme názory, že neustálé popíjení vody z plastové lahve, kterou nosíme v kabelce, je nepřirozené a je to špatně, na druhou stranu se však můžeme dočíst, že bychom měli přijmout až neúměrně vysoké množství tekutin, které není vztaženo na věk nebo naši denní náplň. Pitný režim by měl být ale hlavně o nás – měli bychom umět číst signály svého těla a sami poznat, kdy si žádá více tekutin. Pojďme si tedy zodpovědět palčivou otázku: jak pít správně?
Člověk, to je hlavně voda
Voda tvoří zhruba 60 % těla dospělého člověka. Zatímco u kojence mluvíme až o 80 %, velmi silní (obézní) lidé a lidé staří už mají v těle vody méně (ke 40 %). S postupujícím věkem tedy přichází určitá suchost, ačkoliv množství tekutin zůstává neméně důležité.
Každodenní příjem tekutin je základ pro optimální fungování těla. Reakce našeho metabolismu totiž probíhají ve vodném prostředí, takže nějaké ty molekuly vody se nachomýtají v těle opravdu všude. Bez vody by nebyl život a bohužel už jen ztráta 1–2 % vody je známkou dehydratace. Proto je zejména v období, jako je léto, na pitný režim opravdu důležité důsledně myslet.
Jak poznám, že přijímám málo tekutin?
Nedostatek vody v těle má vliv jednak na celkovou rovnováhu vnitřního prostředí (tzv. homeostázi), ale také na procesy, jako je např. udržování stálé teploty těla nebo odvádění odpadních látek, tedy tvorbu moči. A právě moč a její barva je jasným, přímým ukazatelem toho, v jakém stavu hydratace se naše tělo nachází. Normální barva moči se pohybuje v odstínech žluté. První ranní moč je přirozeně tmavší a koncentrovanější. Během dne ale doporučuji (ženám) se párkrát otočit a podívat se, jestli není potřeba tekutiny doplnit. Moč dobře hydratovaného člověka je slabě žlutá. Sytě tmavá žlutá, až jantarová barva moči ukazuje na mírnou dehydrataci. Není to stav ohrožující život, ale důvod k zamyšlení nad příjmem tekutin. K mírné dehydrataci velmi často dochází po nekompenzovaném pití alkoholu (například po bujaré noci), při užívání většího množství léků anebo zkrátka při nedostatečném pitném režimu. Pokud takovou moč zaznamenáte, vypijte alespoň 0,5 l ideálně čisté vody. To by mělo k okamžité kompenzaci stačit.
Pocit žízně – signál, který ne vždy funguje
Člověk by namítl, že tělo je přece chytré a nadělilo nám pocit žízně. Když tělu chybí voda, vyšle signál a my se napijeme. No a to je právě ono. Pocit žízně je signál, který mozek vysílá, když už není tělo optimálně hydratované. Mnoho lidí, nejvíce staří lidé, žízeň necítí. Proto se rozhodně nevyplácí na žízeň čekat a je vhodné pít průběžně po celý den, podle potřeby a podle výdeje.
Kolik tekutin bychom měli denně přijmout?
Příjem tekutin je úzce spojen s faktory, jako je věk, hmotnost, denní aktivita, venkovní teplota apod. Jiné množství potřebuje dítě ve vývoji, které navíc dennodenně sportuje, a jiné dospělý člověk, který není nijak aktivní a má sedavé zaměstnání. Ovšem pozor – i celodenní sezení pod klimatizací je pro tělo zátěž a vyžaduje zvýšený pitný režim. Čím starší jsme, tím méně vody na kilogram hmotnosti naše tělo potřebuje. U dospělého člověka je to průměrně rozmezí 30–45 ml/kg a samozřejmě to závisí na mnoha faktorech. To však neznamená, že by voda v pokročilém věku byla méně důležitá. Hydratace např. pokožky je zásadní prevencí viditelných známek stárnutí, vrásek.
