Děti po druhém roce života rostou pomaleji než kojenci, zároveň tedy relativně klesá potřeba jídla, někdy se zdá že děti najednou nejí. Po 2. roce děti zjevně projevují svůj názor na jídlo, může se objevit také odmítání jídla, tzv. negativismus. Odmítání je pro tento věk přirozené, zvlášť je-li dítě do jídla nucené.
Skladba stravy po 2. roce života dítěte se přibližuje běžné stravě v rodině. V tomto období se dětí učí jíst samy. Až do tří let by neměly přijímat potraviny u kterých hrozí vdechnutí, např. ořechy nebo popcorn. Zdravá strava dítěte by měla být vyvážená, pestrá a přiměřená potřebám. Jídlo podáváme 5x za den, s respektováním zásady 500 ml mléka každý den. Je velice důležité dítěti zabezpečit především kvalitu – menší porce kvalitního jídla. Ve stravě by měl být dostatek vápníku, především z mléčných výrobků. Dostatek železa a plnohodnotných bílkovin z masa. Maso se doporučuje především rybí a kuřecí. Klíčový je příjem ovoce a zeleniny, zajišťují dostatečný příjem vlákniny a vitamínů.
V útlém dětství dochází k formování stravovacích návyků, které obvykle přetrvávají po celý život. Proto by měl být v dětství omezován příjem tučných jídel, slaných pokrmů, uzenin a sladkostí. Batolata preferují sladkou chuť, nesmíme tedy podlehnout jejich požadavkům na úkor ostatních jídel. Snížit chuť k jídlu mohou sladké džusy podávané mezi jídly.
Pitný režim
Dostatečný přísun tekutin je jednou z nejdůležitějších zásad. V dětském organismu je více vody než v organismu dospělého člověka, což znamená že k dehydrataci organismu dochází snáze u dětí. Děje se tak především v horkých dnech, při delším pobytu na přímém slunci, v dopravních prostředcích, při horečkách a průjmu.
Pitný režim u dětí od dvou let je optimální při spotřebě 80-120 ml/kg tělesné hmotnosti. Lehká až střední dehydratace se u dítěte projeví neklidností nebo naopak únavou, dítě méně často močí, má oschlé sliznice v ústech, při pláči méně slzí, má lehce propadlou malou fontanelu a projeví se úbytek hmotnosti do 10 %. Při těžké dehydrataci se přidávají vpadlé oči, chladné ruce a nohy, sliznice v ústech výrazně vyschne a ztráta hmotnosti je vetší než 10 %. Je nutné dbát, aby dítě mělo dostatečný příjem tekutin. Vhodné je naučit děti pít často a v malých dávkách. K pokrytí pitného režimu dětí je nejvhodnější kojenecká voda, neslazené dětské čaje a ovocné šťávy. Vhodné jsou také rozpustné nápoje, jsou bez sacharózy a obsahují probiotickou vlákninu.
Stravování v zimních měsících
Během zimy bývá dětský jídelníček ochuzen o řadu vitamínů a minerálů, stává se často stereotypním. Příčinou je nedostatečný přísun ovoce a zeleniny. V tomto období je třeba podávat ovocné šťávy a potraviny s vysokým obsahem vitaminu C. Vhodná je např. brokolice, kapusta a zelí.
Alergie
V současnosti roste množství dětí, které trpí alergickým onemocněním. Velmi častý je atopický ekzém, kopřivka, senná rýma nebo astma. Alergie může vzniknout při neprospívání nebo při chronickém průjmu. Na alergii má také vliv dědičnost, je velká pravděpodobnost, že rodiče alergici budou mít dítě s alergií. Pravděpodobnost je dokonce až 80 %, pokud oba rodiče mají stejné alergické projevy. Je vhodné, aby rodiče s alergií dodržovali preventivní opatření, která mohou snížit možnost výskytu alergie u dětí na minimum.
Devět tipů pro alergiky:
- Kojte minimálně 6 měsíců.
- Nové potraviny přidávejte nejdříve tepelně opracované, až po vyzkoušení v syrovém stavu.
- Vždy zavádějte jen jednu novou potravinu s odstupem 3-5 dnů. Pokud se neobjeví alergická reakce, pokračujte s jinými potravinami.
- Nezavádějte rizikové potraviny do jednoho roku dítěte.
- Pokud trpí dítě průjmem, nezavádějte nové potraviny v nejbližším týdnu po odeznění průjmu. V tomto období mají střeva zvýšenou propustnost pro alergeny.
- Podávejte pouze hotová jídla určená pro určitou věkovou skupinu.
- Před podáním ovocných a maso-zeleninových přesnídávek pečlivě prostudujte jejich složení, ne všechny složky jsou uvedeny v názvu pokrmu.
- Kozí mléko není vhodnou náhražkou pro děti alergické na bílkovinu kravského mléka.
- V případě, že nemůžete kojit, je vhodné po poradě s dětským lékařem používat v prvních měsících tzv. hypoalergenní formule se štěpenou mléčnou bílkovinou.
Pro děti s rizikem vzniku alergie jsou určena hypoalergenní mléka. Jejich složení je na základě výzkumu sestaveno tak, aby po kvalitativní i kvantitativní stránce vyhovovalo výživovým potřebám dětí v jednotlivým věkových kategoriích.
Mezi ovoce, které je nevhodné pro děti s alergií patří citrusové plody, mango, kiwi, ananas, jahody, maliny, angrešt a rybíz. Nedoporučují se všechny druhy ořechů, mandle, pistácie a arašídové máslo. Ze zeleniny rajčata, celer, ředkev a ředkvičky, kyselé zelí a křen. Pokrmy dětem neochucujete cayenským pepřem, bazalkou, kari, skořicí a muškátovým ořechem. Vyvarujte se mořským rybám, plodům moře, kravskému mléku, hovězímu masu, sójovým produktům, vaječnému bílku, medu, čokoládě a konzervačním přísadám v potravinách.
Dětská obezita
Základ pro budoucí obezitu se může tvořit již v kojeneckém a batolecím věku. Dětská obezita je až z 96 % způsobena špatnými stravovacími návyky a nedostatkem fyzické aktivity. Jako prevence před vznikem obezity se u batolat a starších dětí doporučuje :
- 5x denně pestrá strava, porce úměrná věku
- zapojit dítě do fyzické aktivity, min. na 1 hodinu denně
- omezit zdroje prázdné energie jako cukrovinky a slazené nápoje
- upravit stravovací návyky všech členů rodiny
- dodržovat dostatečný příjem tekutin
- zkrátit čas strávený před televizí nebo počítačem na minimum
Přirozenou část stravy představuje cholesterol, je nezbytný pro vývoj organismu. Dětem do 3 let se příjem tuků nijak neomezuje, ovšem s výjimkou dětí s obezitou a se zvýšeným rizikem výskytu srdečních a cévních onemocnění. Příjem tuků je povolen z plnohodnotných potravin jako je maso, mléko a vejce. Mléko a mléčné výrobky podáváme polotučné, vaječný žloutek 2x týdně, maso lze používat denně, ale libové. Pro děti nejsou vhodné uzeniny, je třeba zvážit konzumaci masovým konzerv a hamburgerů, které mají nízký obsah minerálů, vitamínů a vysoký obsah soli.
Důležitou roli ve výživě hraje prebiotická vláknina, což je nestravitelná vláknina, podporuje růst a vývoj zdravé střevní mikroflóry. Společně s probiotiky je součástí funkčních potravin. Funkční potraviny pozitivně působí na zdraví člověka. Prebiotickou vlákninu lze přidávat do jogurtů nebo do cereálních výrobků. Mezi prebiotika se řadí oligosacharidy, inulin, laktulóza, laktikol. Dnes se na trhu se vyskytuje mnoho výrobků pro děti, např. rozpustné nápoje kde prebiotika obsahují.
Pro sRecepty.CZ napsala Kate
