Požitku ze zahradničení se není třeba vzdát ani v případě, že obýváte byt v centru města. Zelenina, bylinky i ovoce nepotřebují velkou zahradu, řadu druhů si můžete vypěstovat i na balkoně. V truhlících a květináčích se daří rajčatům, salátům, paprice i cuketám, nic nebrání pěstování jahod či bylinek. Mnoho odrůd je dokonce určeno speciálně pro výsadbu na balkon nebo na terasu.
Při výběru konkrétních druhů zeleniny si musíte v prvé řadě ujasnit, jaké podmínky vyžadují. Řiďte se orientací balkonu či lodžie a množstvím slunečních paprsků, které tam budou během léta dopadat. Ideální světovou stranu pro pěstování zeleniny představuje západ, kde se ujme téměř všechno. Na jižní straně se bude dařit středomořským bylinkám, jako je oregano, rozmarýn či tymián, dále rajčatům, paprice i cuketám, ale také lilku, fazolím nebo cukrovému hrášku. Východní strana svědčí jahodám, hrášku a většině tradičních bylinek, na severní stranu vysejte saláty, pažitku nebo petrželku. Při výběru semínek a sazeniček se zaměřte na ty, které byly vyšlechtěny speciálně pro růst v nádobách. Například pěstování kořenové zeleniny se na balkonech a terasách moc nedoporučuje, hloubka půdy je přece jen limitujícím faktorem. Na trhu však najdete i odrůdy, jejichž kořeny jsou spíše baculaté a krátké. Z kořenové zeleniny jsou tak ideálním kandidátem pro balkonové zahradničení především ředkvičky.
Základem úspěšného pěstování bude kvalitní substrát. Většina druhů zeleniny potřebuje živnou půdu obohacenou o kompost. Pokud využíváte samozavlažovací truhlíky, zvolit lze speciální substrát obsahující perlit a složku na držení vody. Granule perlitu provzdušní hlínu, regulují půdní vlhkost a zabraňují prorůstání kořenů tam, kde se nachází mazlavá zemina. Hydrogelové granule zase zadržují vodu a jsou ideální pro květináče na jižní straně, kde jsou nároky na zálivku vyšší. Především rajčatům i paprikám, jakožto rostlinám první trati, dopřejte substrát s opravdu bohatou zásobou živin. Milují také organické hnojení. Máte-li vlastní vermikompostér, využijte k přihnojování tzv. žížalí čaj. Naproti tomu salát a luštěniny potřebují živin méně, bylinky, které se spokojí s chudší půdou, se většinou vůbec nehnojí. Až tedy začnete po čtyřech týdnech od výsadby přihnojovat, berte v úvahu konkrétní požadavky každého druhu pěstované zeleniny.
Bez pravidelné zálivky se neobejde žádná rostlina. Zelenina v květináčích a okenních truhlících je zcela závislá na vaší péči, na dešťovou přeháňku se spoléhat nemůžete. Čím větší nádoba je, tím menší existuje riziko, že rostlina v letních vedrech během krátké doby vyschne. Výběr správného truhlíku nebo květináče tak hraje důležitou roli. Například pro papriku vyberte větší nádoby o objemu alespoň pět litrů, nádoby na rajčata by měly mít minimální průměr kolem třiceti centimetrů. Pokud jde o materiál, sáhněte po lehkém plastu, který se navíc po sezoně dobře skladuje.
Šťavnatá rajčata nebo lilek
Pro začátečníky jsou rajčata jako stvořená, alespoň podle zkušenějších balkonových pěstitelů. Potřebují jen dostatek slunce, patřičně rozměrnou nádobu, zálivku a přísun živin. Předpěstování ze semínka v domácích podmínkách není složité. Pokud nemáte v bytě teplé a dostatečně světlé místo, raději si pořiďte silné rostliny v ověřeném zahradnictví. Nejmenší keříčkové druhy, které můžete vysázet do truhlíků a menších nádob, si vystačí s hloubkou substrátu kolem dvaceti centimetrů. Pokud jde o výšku rostlin, počítejte zhruba s třiceti centimetry. Do závěsných nádob se hodí převislá rajčata a nižší keříčkové druhy, které si vystačí s podobnou hloubkou substrátu. Platí, že keříčkové odrůdy nevyžadují oporu a vyštipování. Budete s nimi mít méně práce, ale více se rozrůstají do šířky. Čím objemnější a hlubší nádoba, tím lépe. Pustit se můžete i do pěstování tyčkových odrůd, ty však vyžadují vyvazování k opoře a je třeba vyštipovat takzvané zálistky. Mohou dorůst až do dvou metrů, v nádobách se obvykle hlavní výhon zalamuje ve výšce opory. Tyčkové druhy, které ušetří místo, lze kombinovat s rajčaty převislými či truhlíkovými koktejlovými. Rajčata patří mezi choulostivé rostliny, dávejte je proto na balkon až v polovině května. Stačí, když sazenice venku prostydnou, a na delší období se zbytečně zarazí v růstu.
Pustit se můžete také do pěstování paprik, kterým se prý lépe daří v nádobách než na záhonech. Milují příliv slunečních paprsků, budou tedy prospívat na jižních a západních balkonech. Oko potěší chilli papričky, kterým se bude dařit v menších nádobách. Pokud máte balkon orientovaný na jih a v létě bývá opravdu rozpálený, zkuste tam pěstovat lilek. Vyžaduje kromě úrodné zeminy, sluníčka a tepla předpěstování a pořádnou zálivku, protože spoustu vody obsahují i jeho plody.
