K rodu rakytník z čeledi hlošinovitých lze zařadit několik opadavých keřů nebo stromů rostoucích v Evropě a Asii. U nás se vyskytují dva poddruhy Rakytníku řešetlákového.
Pozitivní zdravotní účinky rakytníku byly využívány již v indické, mongolské a tibetské medicíně. Podle písemností používali k obnově sil už vojáci Alexandra Makedonského.
Rakytník je řazen mezi ovoce, velmi citlivě reaguje na rozdílné půdní podmínky a na klima. Zpravidla se jedná o rozvětvené keře vysoké 1,5 -3 m s korunou různého tvaru. Kořenový systém se rozprostírá v hloubce 10-60 cm. Má střídavě kopinaté listy, které jsou na rubu porostlé hvězdicovitými chloupky dávající rakytníku stříbřitě šedé zbarvení. Rakytník je dvoudomá rostlina, samčí květy mají nažloutlou barvu, květy samičí jsou zelenavě stříbřité. Užívanou částí rakytníku jsou plody oranžovo-červené barvy, mohou mít vejcovitý, kulovitý nebo elipsoidní tvar.
V ČR lze pěstovat rakytník prakticky kdekoli. V létě snáší vysoké teploty, za předpokladu že je dostatečně zavodňován a je poměrně mrazuvzdorný. Jediným rizikem pro rakytník jsou pozdní jarní mrazy, kdy může dojít k umrznutí již vyrašených pupenů.
Účinné látky rakytníku
Rakytník je považován za polyvitaminózní rostlinu, obsahuje velké množství vitaminu C a A, dále B1, B2, B6, E a K. Kromě vitamínů rakytník obsahuje bioflavonoidy, např. rutin a kvercetin. Ze sacharidů jsou v plodech zastoupeny především glukóza, fruktóza a sacharóza.
Olej obsažený v dužnině plodů je bohatý na karotenoidy, které mu dávají oranžovou barvu. Dále olej obsahuje vitamin E, nenasycené mastné kyseliny, kyselinu jablečnou, vinnou, třísloviny, pektin a barvivo betanin. Z minerálních látek obsahuje plod zejména železo, mangan, síru, draslík, měd, nikl, titan, bór a hliník.
Olej je obsažen také v semenech rakytníku, je složen z kyseliny olejové, linolové a palmitové. Má hustou konzistenci, charakteristickou vůni, chuť a žlutou barvu. Využívá se ve farmaceutickém průmyslu.
Léčebné účinky rakytníku
Z rakytníku lze využít všechny části, tzn. kořeny, kůru, listy, plody, květy a semena. Už v dřívější době byl využíván k léčbě plicních, zažívacích a kloubních onemocnění. Je účinný při zahlenění, napomáhá hojení žaludečních a duodenálních vředů, reguluje krevní oběh.
Poslední studie prokázaly, že extrakt, šťáva z plodů i plody samotné příznivě ovlivňují funkci žaludku, dvanácterníku, slinivky, stimulují krvetvorbu. Má antibakteriální účinky, vůči stafylokokům, dyzenterii a salmonelose. Olej má regenerační vlastnosti, podporuje hojení ran a sekreci žaludečním šťáv. Má pozitivní vliv na funkci jater, podporuje léčbu aterosklerózy a dystrofických procesů v myokardu. K léčbě hypovitaminosy a ke zlepšení pooperačních stavů pacientů se používají plody rakytníku. Zlepšují sekreci žaludečních enzymů a žluče.
Při nachlazení, chřipce, angíně, bolestech hlavy, nemocech močových cest se doporučuje užívat čerstvé plody rakytníku.
Džusy a sirupy bývají součástí potravinových doplňků, které zvyšují výkonnost a organismu a zlepšují koncentraci. Odolnost organismu zvyšuje také rakytníkový olej, kromě toho zrychluje růst vlasů. Velmi se uplatňuje v gynekologii, při erozi děložního čípku, regeneruje epitelové tkáně po chemických a termických poškozeních kůže. Zevně se užívá při kožních onemocněních, jako je akné, ekzémy a opruzeniny.
Využití rakytníku
Z plodů lze vyrábět kompoty, zpracovávat na víno nebo pálenky. Doporučuje se také sušení, proslazování či mražení. Plody jsou výborné v čerstvém stavu, po zalití akátovým medem. Marmeládu, šťávu, džus, sirup, pyré lze vyrobit z dužniny plodů, nejčastěji v kombinaci s jiným ovocem nebo zeleninou.
Rakytník našel využití také v kosmetice. K výrobě mastí a krému pro zjemnění pokožky se používají listy rakytníku.
Pro sRecepty.CZ zpracovala Kate
