Karob

Karobový prášek je získáván z plodů stálezelené dřeviny Ceratonia Siliqua rostoucí ve Středomoří a je znám také jako svatojánský chléb (podle pověsti se traduje, že tuto potravinu s oblibou jedl Svatý Jan) nebo rohovník. Jeho kvality si byli vědomi už ve starověkém Řecku a Egyptě, kde tvořil běžnou součást jídelníčku.

Karob se získává z lusků a vyznačuje se především bohatstvím bílkovin, minerálů a vitamínů. Oproti kakau však neobsahuje kofein, alergenní látky, methylxanthiny ani theobromin, a je tedy v porovnání s ním tou zdravější variantou. V karobu jsou bohatě zastoupeny především hořčík, vápník, železo, fosfor, nikl, co se vitamínů týče pak vitamíny A, B, a D. Kromě toho je přírodním zdrojem aminokyselin (alaninu, prolinu a valinu) a vlákniny.

Je vhodný pro děti a může jim pomoci při střevních potížích, zejména průjmech. V kuchyni jej využijite stejně jako kakao, to znamená, že se hodí do těsta na moučníky, bábovky nebo cukroví. Dobře se rozpouští, a proto z něj můžete lze dobře připravit i nápoj z mléka, posypat sladké obilné kaše, palačinky nebo dezerty. Voní a chutná o čokoládě a je sám o sobě sladký. Karobový prášek koupíte v prodejnách zdravé výživy a najdete tam i další výrobky jako sušenky nebo tyčinky, které jsou náhražkou čokolád.

Rozdíly mezi kakaem a karobem jsou patrné i z hlediska obsahu tuků a cukrů. Kakao je mnohem tučnější než karob – zatímco první ze jmenovaných obsahuje až 23 % tuku a pouze 5 % cukru, v případě karobu je to 7 % tuku a až 48 % cukru, proto není nutné ho uměle přislazovat. Kalorická hodnota karobu je přitom asi o třetinu menší, než u kakaa.

Karob má navíc příznivý vliv na trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a na rozdíl od kakaa jeho požití nevyvolává zrychlený tep, poruchy spánku nebo hyperaktivitu. Karobová čokoláda tak představuje vhodnou (a pro zdraví mnohem příznivější) náhražku mléčné čokolády, kterou mohou využívat alergici na kravské mléko, ale která tvoří bohatý zdroj živin i pro nealergiky.