Občas se každému z nás stává, že si naložíme na talíř víc, nebo nějaké kaloričtější či tučnější jídlo. Pak nám po něm ale nebývá vůbec dobře. Řešením jsou samozřejmě nějaké farmaceutické preparáty, ale lze také využít sílu z přírody. Máme tím na mysli tzv. hořčiny.
Hořká chuť je v našem jídelníčku tak trochu outsider, přitom nám ale může v mnohém pomoci. Navíc platí, že čím víc hořkou chuť odmítáme, tím víc ji tělo pak potřebuje. Mnoho z nás si nemůže na hořké chutě zvyknout.
Ovlivňují tělo i psychiku
Naše tělo hořkou chuť odmítá proto, že je chytré. Mnoho hořkých potravin je totiž jedovatých. Například solanin v 
syrových bramborách nebo kukurbitacin v dýních a cuketách nám může způsobit nepříjemnou a především nebezpečnou otravu. My ale máme na mysli hořkost, která je pro tělo přínosná. Stačí si na tuto chuť prostě zvyknout. Ostatně pivaři o tom vědí své. Jednou z hořkých potravin, které určitě stojí za to vyzkoušet jsou artyčoky, rukola nebo čekankové puky.
Zdravotní benefity hořčin jsou dnes již známé. Hořké potraviny dokážou zázraky – jejich chuť vysušuje, odvádí vlhko a zároveň ochlazuje. Díky tomu dokáží snížit například horečku, odstranit otoky a umí pomoci od nepříjemných vyrážek.
Z potravin ovšem postupně mizí
Na přítomnost hořkých potravin reagují střeva jinak než na sladké ovoce a zeleninu a mnohem rychleji vylučují
nestrávené zbytky. Proto by se měly některé druhy zeleniny jako jsou například artyčoky, štěrbák nebo olivy objevit na talíři každý den, především ve chvíli, kdy chcete skutečně zhubnout. Mezi ovocem najdeme hořkost opravdu velmi výjimečně, a to pouze v grapefruitu, pomeranči a pomelu.
Bohužel potravinářský průmysl tyto chutě omezuje z důvodu vyváženosti chutí. Dokonce i z původně hořce chutnající zeleniny jako je čekanka, rukola nebo hlávkové zelí, byla z velké části vyšlechtěna zelenina, která již téměř hořká není.
