Zatímco klasické kaštany jsou symbolem podzimu, ty jedlé máme spojené s předvánočním časem – jsou častou pochoutkou adventních trhů. Málokdo ale ví, že jsou výživově velmi hodnotné. Kaštanovník si navíc poradí i s kašlem, průjmem, nebo dokonce zhoršující se pamětí.
Jedlé kaštany nebo také pravé kaštany jsou plodem kaštanovníku jedlého, který dorůstá až do úctyhodných 30 metrů. Přestože je tento strom velmi oblíbený mezi milovníky zahradního umění, jeho pěstování není úplně nenáročné – vyžaduje výživnou půdu, tak akorát vlhkou, ale na přímém slunci. Dobře prospívá ve městech, proto na něj můžete narazit i v parcích.
Jeho plody se sice podobají klasickým kaštanům – uvnitř hustě ostnité „číšky“ jsou ukryté jedna až tři hnědé „nažky“, ale podle listů byste tyhle domnělé bratrance nepoznali. Jsou mnohem podobnější třeba buku. Kaštanovník totiž překvapivě patří do čeledi bukovitých a v časech, kdy je obrostlý jen temně zelenými listy, byste mohli přemýšlet dokonce i o nějakém málo známém typu okrasné třešně. Zajímavostí je, že se kaštanovníky dožívají i tisíce let.
Co sbírat?
Z kaštanovníku se nejčastěji využívají právě kaštany, kterým se říká také marony. Především ve farmacii ale
nacházejí využití i listy a kůra. Plody obsahují velké množství tříslovin, bílkoviny, ale například i vitaminy B1 nebo C. Listy jsou nabité organickými kyselinami, železem, hořčíkem, fosforem, vitaminem K a opět tříslovinami. Bez významu není ani kůra stromu a v ní kolující pryskyřice a jak jinak než třísloviny.
Na co se hodí?
Vysoký obsah tříslovin napovídá i využití – hodí se všude tam, kde je potřeba sevřít, tedy při průjmech nebo krvácení v trávicím traktu. Do zásoby se pro tyhle účely dříve připravovala kaštanová „mouka“, která vzniká rozemletím usušených plodů. Pacient ji potom dostával v průběhu dne po lžičkách. Konzumace plodů se doporučuje také pro detoxikaci jater nebo pro posílení nervů – lidové léčitelství slibuje „růst mozku“ i zlepšení paměti.
Odvar z listů nebo z nich připravená tinktura se podávají při silném kašli a nezastupitelné místo hrával kaštanovník v léčbě kašle černého. Bylináři ho dnes doporučují v případech, kde není jasný původ kašle a kdy kašel nereaguje na běžnou léčbu. Listy se také hojně využívají v homeopatii, opět hlavně na silný kašel a dýchací potíže.
