Učíme se vlastně pořád

Když čtu naše pokecy, tak občas narazím na věci, které mne sice často napadnou, ale ne v souvislosti s uveřejněním v blogu. Tentokrát to "zatepla" udělám. Věci kolem nás i my všichni se průběhem času měníme, jak naše názory, tak fyzické síly a přizbůsobivost ke změnám probíhajícím je také u každého jinak nastavená. Kolikrát nás mladí nazvou zkostnatělými dogmatiky, a my se cítíme dotčeni, byť je to mnohdy z jejich hlediska pravda. Samozřejmě se nikdo nezměníme mávnutím kouzelného proutku ze dne na den, je ale dobré si uvědomit, že když jsme byli mladí, také jsme byli "nejchytřejší" a bez trpělivosti ke starším. Situace se opakuje a kdo si to neuvědomí a nepracuje na sobě, ten se stává mrzoutem a tím koho potom snadno okolí chápe jako dogmatika. Neznamená to, že se za každou cenu budeme snažit potlačit sami sebe, ale snažme se někdy podívat na sebe i očima těch druhých. Vždyť vařit se také nikdo nenaučil okamžitě, ale sbíral zkušenosti a kdo chce být dobrým kuchařem se učí vlastně stále. Stejně je to i v živatě. Učit se budeme od narození a vlastně pořád.