Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookies.
Ajax-loader

Zamyšlení nejen vánoční

16707_smallSvátky lásky, klidu a lidské soudržnosti - Vánoce, nás přinutí i vzpomenout si na blízké, kteří již nejsou mezi námi a tak rádi bychom je s nimi slavili.

Dovolím so napsat nikoliv hrůzostrašný, ale opravdový, nevysvětlitelný příběh.

Před osmi lety mi zemřel zcela nečekaně - ze dne na den - bratr, bylo mu 40 let. Byli jsme z toho všichni zcela paralyzováni a zničeni, během vteřiny se mi převrátil život.

Nicméně, čas ubíhá, odbyl se pohřeb, zbyly vzpomínky a... věci po bratrovi.

Mimo jiné choval včely. Nikdo z rodiny se jich nechtěl ujmout, rodiče je nechtěli ani za nic, my s manželem bydlíme daleko, snad bych i jako ženská se byla obětovala, strýc mne načisto přesvědčil, no ale nešlo to.

Jednou bylo potřeba kolem včel něco dělat. Strýc měl přijít, je také včelař a chtěl si je odvézt. Ale marně jsme hledali kuklu a nějaké věci, které byly potřeba. Prohledali jsme místa, kde je měl bratr uloženy, nikde nic... Nikdo z nás je nebral, včeliček se svorně bojíme. Bylo to nepříjemné, strýc jel z veliké dálky.

Seděli jsme v kuchyni a přemýšleli, kam se mohly věci založit a jak se to stalo. Asi po hodině šla maminka do bratrovy dílny, kde jsme předtím byli. Všechny věci byly vyskládané na pracovním stole - přesně, jak to dělával bratr! Maminka začala křičet, všichni jsem se vyděsili, ale vysvětlení se nenašlo.

Předtím jsme všichni viděli, že stůl je prázdný a skříň, kde tyto nástroje měly být, taky. A najednou tohle... Mrazilo mne z toho dlouho, ale strach jsem už necítila.

Jen nad tím nepřemýšlím a cítím, že bratr je tu někde s námi, měl rodiče a ta místa moc rád a včelky taky... a neopustil je ani po smrti.

Určitě jsou věci mezi nebem a zemí...

Jen mne mrzí, že mně, která se s nadšením duchovnu věnuje odmala, vlastně jsem se tak založená už narodila, se za ta léta o bratrovi ani jednou nezdálo, neřkuli, že by mi "odtamtud", dal nějaké znamení.

On sice o těchto věcech nikdy nemluvil, ale jednou, když měl lehce upito, pronesl, že ví bezpečně, že již na světě byl...já tento pocit nemám, škoda...

57245_medium

Fotogalerie

Roxana

26. 02. 2011

Jak na kynuté těsto

Jak na kynuté těsto

Každý z nás má oblíbené různé druhy dobrot, někdo snídá koblihy, croissanty, makový či jiný závin nebo obyč...
Salátové zálivky

Salátové zálivky

Právě začíná a bude pokračovat sezóna mladé a čerstvé zeleniny, která obsahuje vitamíny a nerostné látky a...
Zahušťování omáček

Zahušťování omáček

Pokud se zahušťování omáček provádí hladkou moukou, prováděla jsem to takto: po staru - mouku jsem v hrníč...
Objevte batáty

Objevte batáty

Ačkoli se hlízy batátů objevily v Evropě dříve než brambory, nijak zvláštní oblibě se netěší. Dnes se spíše...
Jak snadno oloupat rajčata

Jak snadno oloupat rajčata

Znáte to - spousta receptů počítá s rajčetem a spousta z nich trvá na tom, aby to bylo rajče bez slupky. Ta...
Jak na kynuté těsto

Jak na kynuté těsto

Každý z nás má oblíbené různé druhy dobrot, někdo snídá koblihy, croissanty, makový či jiný závin nebo obyč...
Salátové zálivky

Salátové zálivky

Právě začíná a bude pokračovat sezóna mladé a čerstvé zeleniny, která obsahuje vitamíny a nerostné látky a...
Objevte batáty

Objevte batáty

Ačkoli se hlízy batátů objevily v Evropě dříve než brambory, nijak zvláštní oblibě se netěší. Dnes se spíše...
Výživa dětí po 2. roce života

Výživa dětí po 2. roce života

Děti po druhém roce života rostou pomaleji než kojenci, zároveň tedy relativně  klesá potřeba jídla, někdy ...
Velikonoce a tradiční pokrmy

Velikonoce a tradiční pokrmy

Velikonoce jsou původně svátkem pohanským. Pohané slavili jarní rovnodennost a probuzení veškeré přírody po...

Přidat komentář
Ajaja
Ano, jsou věci mezi nebem a zemí a je možná dobře, že jim nerozumíme. Když se pak stanou, o to více se musíme zamyslet a leccos přehodnotit, vzít to jako příležitost pro změnu k lepšímu.

Ajaja 24. 12. 2009, 16:25

Roxana
Je to těžké, někdy to pochopím, některé věci nikdy. Ale chci říci jedno. Nikdy jsem nebyla "plánovací typ" ač jsem jako plánovačka pracovala 10 let:-))). Manžel ano, prázdiny měl naplánované písemně do jediného dne, když byly děti malé, já taková nejsem, jsem hodně emocionálně a impulsivně založená. Jenže...kdybych trochu plánovala, což někdy i snad ano, od bratrovy smrti mne to nenapadne a konečně jsem se nauučila žít přítomností a ne myslet na to co bude, katastrofické scénáře nevyjímaje. Vše pak dopadne jinak, člověk neprožil přítomnost a vyčerpal se zbytečnými starosti co bude a pak nebylo... Když jsme si koupili domek na půl cestě z Prahy a od mých rodičů, bylo to o rodných místech i blízkosti na návštěvy rodičů, ti žili se synem - mým bratrem. ..jak jsme to měli pěkně nalajnované! Přišel r.89, do důchodu v 55 ti nepůjdeme - to jsme se sem chtěli stěhovat na důchod....a jednou v pátek večer ve 22 hodin mi zazvonil mobil, že je bratr po smrti. Další slovo škrtám ze slovníku - plánování budoucnosti. Ve vteřině se mi změnil život o 100%. Žijte prosím přítomností, prožívejte ji a plánujte jen nutné věci. Minulost je pryč, zatěžuje mysl, budoucnost přijde sama, jsme teď a tady.

Roxana 26. 12. 2009, 15:18

Facebook komentáře