ROBOTICKÝ VYSAVAČ
27. 08. 2010, 19:48
Takových prožitků ještě bude. Kolikrát má jeden chuť i kontaktovat takový poklad. Je dobré si včas uvědomit, že názory prezentované na veřejnosti, nemusí být vždy shodné s jeho vlastními. Zbytečně by byl jeden potom rozčarován. Někdy je opravdu lepší dát se na domácí práce (vyšívání, pletení, háčkování, drhání, či cokoliv jiného), jako třeba knize. Dobrá kniha pomáhá uchovat si zdraví rozum.
Odpovědět
26. 08. 2010, 21:37
Tudy, kdybych byla zticha a koukala na nespravedlnost mlčky, stejně nic nezměním, mám to taky tak, jinak se musím držet osvědčené rady psychologů - kdo si chce u udržet duševní zdraví - nesmí koukat na zprávy večer, tudíž už plánuji PC do ložnice, jako v Praze.
Teď je v televizi pořed Manželské etudy a pán mluvil. Slovo od slova podepíšu, koukala jsem s pusou dokořám jako bych mluvila já!
Odpovědět
26. 08. 2010, 21:21
Ajajo, Ty pleteš, já se zas do toho pletu, asi přejdu zase na klasiku - jehlice a zalepím si ústní otvor...aspoň pro začátek.
Odpovědět
26. 02. 2010, 16:58
To u nás je čas zpráv pro mně vysvobozením. Mohu nerušeně sedět u počítače a není na mne činěn nátlak, abych toho nechala.A po zprávách, když už to vzdám, tak mi vše ocitují i s vlastním komentářem. Přitom se i uklidní z prožitého rozčílení a ještě stihne zaúkolovat, co by si dal dobrého druhý den. Je to prostě mazlík-trochu rozmazlený.
Odpovědět
11. 02. 2010, 17:33
No mě babička překvapila, že muže, svého syna, nehájila... Jen litovala, že na ten fígl nepřišla sama a dříve....
Odpovědět
11. 02. 2010, 14:44
Má matka taky naši komunikaci nechápala.Byla vážně nemocná,tak jsme si ji vzali k sobě.Aby byla ve středu dění,tak měla pokojíček vedle kuchyně,kde slyšela vše,co kolem probíhalo.Jednou si mě zavolala k sobě a udělala mi přednášku,že není ode mě hezké,když můj muž pracuje na zahradě , mluví se mnou a já mu neodpovídám.Snaživá babička mu přes okno odpovídala a ani se nedivila,že na ni nereaguje.Musela jsem jí vysvětlit,že trpí samomluvou a pokud něco"tvoří",tak je zvyklý vést si k tomu monolog a mě potřebuje až ve chvíli,kdy zapomene, kam odložil šroubovák..Chudák babča z toho byla paf.
Odpovědět
09. 02. 2010, 16:47
Asi tak - o vánocích byla u nás jeho maminka a ta se mohla uchechtat, kdy zažila tuhle naši komunikaci...
Odpovědět
08. 02. 2010, 10:35
Tepito, dobrýýýýýýýýýýýýýýýýý....
já zas vedle v místnosti slyším manžela mluvit, tak čile odpovídám a on si zatím pěkně mobiluje, v tu chvilku bych ho zabila.
Odpovědět
08. 02. 2010, 08:06
Ajajo,je to umění:musím reagovat na jeho připomínky,ale zase né moc,aby se nerozřečnil,protože pak je k nezastavení.Už se mi taky stalo,že jsem řešila důležitý telefonní hovor ,když se začal po mě shánět hlasem,který naznačoval minimálně infarkt a on mi zatím jen chtěl oznámit nějakou blbinu z televize.Až bude mít smrt na jazyku,tak se mě nedovolá,protože už nebudu schopná rozlišit jestli jde o život nebo jen o prkotinu.
Odpovědět
07. 02. 2010, 22:23
Ježkovy oči, tak u nás je to naopak! Akorát od té doby, co mám brýle a už tak nevidím, přestala jsem plést a melu od PC, jelikož jsem ho dřívě mívala jinde, neměla jsem tu možnost, zato teď!
Já jim hned poradím a vše jim vysvětlím, mám jedno velké přání - jedny zprávy odvysílat sama.
Vidíš jemu stačí přikyvování a na mne ječí!
Odpovědět
06. 02. 2010, 15:49
Tak já sice sedět u něj nemusím, ale když náhodou ho něco zaujme a chce mi sdělit svůj náhled na věc, tak musím zareagovat, i kdybych spala. Tak mám připravenou takovou dnes už hezkou sbírku neutrálních odpovědí, kterými se trefím kdykoliv do čehokoliv a muž je spokojen. HOrší je, když pak na to někdy navazuje a dovolává se mých odpovědí, zatímco já nevím, která bije
Odpovědět
06. 02. 2010, 06:57
To znám-a rodina mě pokládala za tichého blázna.Sláva,nejsem sama,kdo si povídá s televizí.
Roxano,můj muž nesnáší,když je u zpráv sám.Musím sedět u něj a poslouchat jeho výklad každé události.On přece vše ví líp a řešení má hned po ruce.K rodinnému štěstí mi stačí jen přikyvovat.Ještě,že u toho pletu nebo hačkuju.
Odpovědět
06. 02. 2010, 06:51
Jen když žehlím - to jsem sama v budoiru, to můžu... Začíná to např. tím, že jim slušně odpovím na pozdrav apod.
Odpovědět
05. 02. 2010, 21:15
Ajajo, Ty jim do toho taky kecáš?
Manžel se mnou rád sleduje zprávy!
Nejlíp vše vím já a ještě vynáším rozsudky, to bychom měli obývák plný usekaných rukou, hlav a kdoví čeho ještě!
Odpovědět
05. 02. 2010, 10:24
Mně když je zima (třeba teď v zimě) tak jdu žehlit. U toho se tak krásně zahřeju, že mi je pak přímo vedro.
Odpovědět
05. 02. 2010, 10:03
No co tohle je???
Je fakt, že já když žehlím tak střídavě liju studenou vodu do sebe a do žehličky, taky mám děsnou žízeň, ale na víno ne.
Jenže...já snad neznám ženskou, která u žehlení, hlavně tedy většího, nepije víno!!!
Ale opravdu, ono to jde rychleji? Že bych to vyměnila za tu vodu, ovšem do žehličky budu nadále lít vodu!
Odpovědět
05. 02. 2010, 07:49
No tahle moje známá je zase dost velká dáma takže se zcela určitě pije decentně a s mírou, má jen dvě dospělé děti a jednu vnučku. Ta tvoje bude určitě trávit u žehlení a skleničky vína (kolik nedokážu odhadnout) krapátek delší čas než ta moje.
Odpovědět
