Pekingské zelí

Běžně k dostání v našich obchodech, ale pod nesprávným označením čínské zelí, původem z Asie. Listy tvoří hlávky, kde listy drží pevně u sebe, barva je bílá a přechází ve světel zelenou. Listy jsou na okrajích zvlněné. Mladé listy zelí obsahují velké množství vitamínu C – dokonce víc než citrón a dále jsou také zdrojem karotenů, draslíku, vápníku a hořčíku. Využití v kuchyni je nepřeberné. Nejčastěji se listy omyjí a krájí příčně na tenké proužky, které se poté upravují na vynikající a chutný salát – báječná je kombinace listů s ananasem nebo mandarinkami. Můžeme jej však také dusit, vařit, výbornou pochoutkou je těstovinový salát s pekingským zelím a uzeninou. Také přidáním do různých zeleninových směsí vycházejících z asijských receptur nic nezkazíme. Pekingské zelí je velice chutné, při správném skladování nám vydrží v lednici dlouhou dobu.