Už se zase blíží, "oblíbený" svátek všech žen a slečen. Už slyšíte, jak podesáté zvoní zvonek a vy se jen děsíte, který soused si na vás ještě vzpomněl? Nebo už tohle všechno máte za sebou a prostě jste se rozhodli strávit klidné Velikonoce s rodinou, ozdobit vajíčka, vytvořit pár dekorací a přivítat tak jaro?
Ať už je to jakkoli, asi se shodneme na tom, že Velikonoce dnes slavíme úplně jinak než naše babičky a prababičky. Málokoho ale napadne, že právě v tradicích se skrývá netušená kulinářská inspirace. A byla by velká škoda to zapomenout! PAŠIJOVÝ TÝDEN
Pašijový týden je označení pro týden těsně před Velikonocemi. Je to doba, kterou máme dnes spojenou především s dětskou radostí z nadcházejících svátků a prázdnin. Mámy nakupují v supermarketech čokoládové vajíčka a králíky pro koledníky. V tuhle chvíli asi správně hádáte, že kdysi to tak nebylo. V dřívějších dobách bylo ke každému dni v pašijovém týdnu přiřazeno nějaké poznávací znamení a skoro každý den se pak dodržoval nějaký zvyk. Pojďme si jednotlivé dny a zvyky představit.
Modré pondělí a šedivé úterý
V tyto první dny se nedělo nic zvláštního. V pondělí začínaly dětem prázdniny a úterý bylo dnem úklidu.
Škaredá středa
Středa je dnem, kdy by vám měl každý prominout, že se vám jídlo nepovedlo. Dělalo se totiž tradičně jídlo takové, kde se na vzhled moc nehledělo. Skvělým příkladem jsou bramborové placky. Zároveň si ale lidé připomínali Jidášovu zradu a pekli si i tradiční jidášky. A co je nejdůležitější, ve středu se zkuste nemračit, jinak vám to zůstane celý rok!
Zelený čtvrtek
Zelená je cesta ke zdraví, a to platilo už dávno předtím, než se rozšířil pojem zdravé stravování. Potravin zelené barvy je opravdu mnoho, proto můžete kombinovat jak je libo.
V tento den si lidé vařili jídla z čerstvé zeleně a také luštěnin. Hojně se využívala třeba kopřiva, což se dnes tolik nevidí, ale je to dobrota a určitě si proto zkuste nějaký recept s kopřivou. Pokud kopřivy nemáte kde sehnat, využijte oblíbený pokrm Pepka námořníka - špenát.
Velký pátek
Na Velký pátek se upřednostňoval celodenní půst, ale bez příslibu vidiny zlatého prasátka, jako je tomu na Vánoce. Možná proto někteří lidé tento zvyk nedodržovali a uvařili si aspoň polévku, nejčastěji takovou všehochuť, bramboračku se zelím a fazolemi, aby byla hustá a zasytila.
Bílá sobota
Závěr týdne už přináší větší lahůdky, než tomu bylo v předešlých dnech. Specialitou sobotních menu byla velikonoční nádivka a taky se pekl voňavý mazanec.
Boží hod velikonoční
Navštivte řezníky, rozpalte trouby a grily, dnes se bude péct maso. Kdysi bylo výsadou drůbeží, jehněčí nebo skopové, ale vy si klidně dopřejte vepřové nebo hovězí. A nezapomeňte na beránka, ať máte co přikusovat po obědě ke kávě.
Velikonoční pondělí
Přípravy vrcholí, koledníci koledují a pondělí je dnem vajec. Smaženice, vajíčka vařená či plněná, vajíčkové pomazánky, zkrátka vejce kam oko dohlédne. Ale vsadím se, že největší radost je vždy z těch malovaných (nebo čokoládových).
Tak co, načerpali jste inspiraci nebo jste zavzpomínali, jak vám babička něco podobného vyprávěla, když jste byli malí?
